Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Třetina českých domácností má finanční potíže, desetina lidí si půjčuje nebo čerpá úspory

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Lidé věří české ekonomice čím dál méně. Důvěra v českou ekonomiku klesla už počtvrté v řadě, což signalizuje obavy podnikatelů i spotřebitelů z dalšího zhoršení situace. Třetina domácností přiznává, že s obtížemi vychází se svými financemi, a necelá desetina se dokonce uchyluje k půjčkám či čerpání úspor. 

Souhrnný indikátor důvěry neboli indikátor ekonomického sentimentu se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) oproti červenci snížil o 1,4 na hodnotu 93,7 bodu. O 1,5 bodu klesl indikátor u podnikatelů, o 1,1 u spotřebitelů. Obecně je důvěra podnikatelů nižší – zatímco spotřebitelé mají celkový index 97,3 bodu, podnikatelé pouze 93.

Snížení důvěry se týká téměř všech odvětví. „Důvěra v ekonomiku se v srpnu snížila ve všech odvětvích s výjimkou průmyslu,“ přiblížil vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. „Naopak zvýšení důvěry v průmyslu se jeví spíše jako mírná korekce jejího výrazného poklesu v minulém měsíci,“ poznamenal.

Nejvíce zasažená poklesem důvěry jsou odvětví služeb (-4,3 bodu), obchodu (-2,6 bodu) a stavebnictví (-2,4 bodu). „Nejvýrazněji poklesla u podnikatelů v odvětví služeb včetně finančního sektoru, a to zejména v důsledku očekávaného snížení poptávky v následujících měsících,“ dodal Obst.

Sentiment se snížil už počtvrté v řadě. „Důvodem jsou především obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace v Česku a její dopad na finanční situaci respondentů. Přibližně třetina domácností uvádí, že sotva vyjde se svými stávajícími finančními prostředky a necelých deset procent si musí vypomáhat úsporami nebo si finanční prostředky půjčovat,“ vysvětlila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Souhrnný indikátor důvěry je makroekonomický ukazatel, který měří celkovou úroveň důvěry v ekonomiku ze strany různých skupin, jako jsou firmy a spotřebitelé. Tento indikátor je vytvářen na základě dotazníkových šetření, která sledují náladu a očekávání v několika sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, stavebnictví, služeb a domácností.

Dává přehled o celkové ekonomické náladě, což může signalizovat budoucí vývoj hospodářství. Například pokud důvěra roste, může to naznačovat očekávaný růst ekonomické aktivity, zatímco pokles důvěry může signalizovat možné zpomalení ekonomiky.

Témata:  lidé

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.