Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Středočeský kraj získal od banky EU 64,5 milionu na úspory energií

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Středočeské hejtmanství získalo z grantu unijní Evropské investiční banky (EIB) 2,5 milionu eur (asi 64,5 milionu korun) na přípravu energetických úspor v krajských budovách. Díky grantu bude moci spustit takzvané EPC projekty, které se splácejí z peněz ušetřených za nižší spotřebu. Novinářům to dnes řekla hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).

"Je to pro nás nová nevyšlapaná cesta, jak výhodněji spolufinancovat přípravu projektů, než je například využití Operačního programu Životní prostředí," uvedla. Zatímco u operačního programu by se podle ní kraj musel podílet na nákladech minimálně z poloviny, z nového grantu ELENA může být uhrazeno až 90 procent nákladů.

Podle nedávno vyhlášené veřejné zakázky by celkem pět dodavatelů mělo do dvou let připravit za 60 milionů korun projekty energetických úspor ve 120 budovách v celkovém objemu odhadem 1,25 miliardy. Jedná se zejména o školy, muzea nebo sociální a zdravotnická zařízení.

Metoda EPC spočívá v tom, že si investice na sebe úsporami vydělají. Dodavatel za ně ručí a dostane zaplaceno z reálných provozních úspor. Podle hejtmanky však tato metoda není možná u všech budov. U zvolených 120 objektů se proto musí nejdříve posoudit, zda jsou k využití EPC vhodné.

Témata:  Středočeský kraj energetika EU EUR

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.