Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát dal na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny za leden a únor 3,84 miliardy korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Výdaje státního rozpočtu spojené s pomocí uprchlíkům z Ukrajiny byly za letošní leden a únor 3,84 miliardy korun. Tvořilo to 0,17 procenta celkových státních výdajů za toto období, uvedlo dnes na twitteru ministerstvo financí. Část těchto peněz šla i českým příjemcům, kteří poskytují uprchlíkům před válkou ubytování.

"Největší výdajové položky představují humanitární dávky, platby státu za zdravotní pojištění a výdaje na ubytování, jejichž příjemci jsou české domácnosti," uvedlo ministerstvo. Struktura nákladových položek je dlouhodobě podobná. V loňském roce tvořily výdaje na ubytování uprchlíků zhruba šestinu všech vynaložených prostředků.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru udělilo Česko dočasnou ochranu zhruba 498.000 ukrajinských uprchlíků, uvedlo dnes ministerstvo vnitra. Většinu z nich tvořily ženy a děti. Přesný počet uprchlíků stále pobývajících v Česku není znám, poslední odhady hovořily o zhruba 300.000.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli řekl, že o roční prodloužení dočasné ochrany v České republice do konce března 2024 dosud požádalo 271.000 lidí. Lidé se pro prodloužení ochrany, která jim umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce, musí elektronicky zaregistrovat do konce letošního března.

Témata:  Ukrajina humanitární pomoc finance

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.