Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Prodej nových elektromobilů v ČR do konce května stoupl o 79 procent

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Prodej nových elektromobilů v ČR vzrostl v prvních pěti měsících roku meziročně o 79 procent na 2359 vozů. Poptávka po hybridech stoupla o 39 procent na 15.929 vozů. Z toho plug-in hybridy do zásuvky tvořily 2097 vozů, což je nárůst o 62 procent. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.

Nejprodávanějším elektromobilem je díky slevám stále Tesla s 616 prodanými vozy. Následuje domácí Škoda Auto s prodejem 413 vozů Enyaq iV a třetí příčka patří Volkswagenu s 254 prodanými vozy ID. Na čtvrtém místě je Hyundai a na pátém Mercedes Benz.

Mezi hybridy nadále vede japonská Toyota s 3841 prodanými vozy. Na druhém místě je Ford s 1688 vozy a na třetím německá BMW, která prodala o šest hybridů méně. Mezi plug-in hybridy vede Škoda Auto se 440 vozy.

"Celkový prodej vozů s hybridním pohonem byl letos do konce května proti loňsku vyšší o 4500 aut, což je v absolutních číslech nejvyšší narůst vozu s elektrifikovaným pohonem. Hybridy aktuálně tvoří podstatnou část celkových prodejů osobních aut, jejich podíl dosahuje 17 procent a dál poroste. V druhé polovině roku by mohl překročit 20 procent," uvedl generální ředitel Toyota a Lexus ČR Martin Peleška.

Od začátku ledna do konce května se v Česku prodalo celkem 95.068 nových osobních vozů, což je meziroční nárůst o 18,6 procenta. Podíl elektromobilů a hybridů na celkových prodejích přesáhl 19 procent, vyplývá z dat svazu.

Témata:  elektromobily Česko

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.