Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V listopadu podnikání ukončilo třikrát více živnostníků, než je běžné

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V listopadu v ČR své podnikání ukončilo 11.090 živnostníků, což je zhruba třikrát více, než je v tomto měsíci v posledních letech běžné. Podnikání na živnost zahájilo 6136 lidí, takže počet českých živnostníků se v tomto měsíci snížil o 4954. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF - Czech Credit Bureau.

"Výrazný nárůst zániků živnostníků pozorujeme už druhým měsícem. Ačkoli do září se počet zániků za měsíc pohyboval průměrně okolo 4500, v říjnu to bylo už 7800 a v listopadu 11.000. Je pravděpodobné, že se již projevuje nepříznivá ekonomická situace a zvýšení většiny podnikatelských nákladů. Za velkým nárůstem zániků stojí zejména odvětví obchodu, kde letos ke konci listopadu ukončilo činnost o 8000 živnostníků více než loni,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Celkově začalo v Česku od začátku roku do konce listopadu podnikat 72.301 živnostníků, tedy zhruba o 10.000 (17 procent) více než ve stejném období loni. Zároveň ale podnikání ukončilo 59.924 osob, proti loňsku o 21.600 více (57 procent).

Od začátku roku tak přibylo 12.377 živnostníků, což je o 11.263 méně než za prvních 11 měsíců roku 2021. Na deset zaniklých živnostníků připadá 12 vzniklých, o čtyři méně než v předchozích dvou letech. Čistý přírůstek i počet vzniklých na jednoho zaniklého živnostníka se tak v letošním roce dostaly jen mírně nad úroveň roku 2017. V mezidobí byly podstatně vyšší.

Krajem s nejvyšším růstem počtu podnikatelů je stále Praha, kde od začátku roku ke konci listopadu připadlo 17 nových živnostníků na deset zaniklých. Ve Středočeském, Zlínském a Jihomoravském kraji je tento poměr 13 nových živnostníků na deset zaniklých. Počet živnostníků se snížil v Libereckém kraji, kde připadá pět nových živnostníků na deset zaniklých. Stagnaci zaznamenaly Moravskoslezský a Olomoucký kraj.

Ve všech krajích se meziročně zvýšil počet nově vzniklých živnostníků za prvních 11 měsíců roku. O 24 procent více jich začalo podnikat v Praze, o 21 procent více v Karlovarském kraji. Zároveň se ve všech krajích zvýšil počet lidí, kteří podnikat přestali. Nejvyšší nárůst zaniklých živnostniků zaznamenali v Moravskoslezském (o 99 procent), Libereckém (89 procent) a Olomouckém kraji (89 procent).

Úbytek živnostníků se projevil zejména v obchodu, kde od začátku roku ke konci listopadu na deset zániků živnostníků připadly tři vzniky. Živnostníků ubylo také v ubytování a stravování, výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla a v nakládání s nemovitostmi.

Nejrychleji přibývají živnostníci v informačních a komunikačních činnostech, kde od začátku roku připadá 27 nových živnostníků na deset zaniklých. Celkem 22 nových živnostníků na deset zaniklých připadá v dopravě a skladování.

Během prvních 11 měsíců roku v porovnání s loňskem stoupl počet nových živnostníků nejvíce ve stavebnictví (o 35 procent). Počet zániků narostl nejvíce v obchodu, a to o 80 procent.

Témata:  živnostníci podnikatelé

Související

Aktuálně se děje

18. července 2024 17:36

Vláda schválila novou výši započitatelných nákladů na bydlení. Dojde také ke sjednocení částek pro byty v evidenci i mimo ni

Česká republika dlouhodobě podporuje ukrajinské občany, kteří hledají útočiště před ruskou agresí na Ukrajině. Zároveň usiluje o to, aby byla posílena jejich samostatná participace na úhradě základních životních potřeb včetně bydlení. Nyní mají někteří uprchlíci možnost bezplatně bydlet v nouzovém ubytování, od 1. září 2024 ale budou související podmínky upraveny. MPSV proto ve spolupráci s dalšími odborníky připravilo návrh, kterým podpoří tyto cizince i po skončení bezplatného nouzového ubytování. Pro zranitelné osoby bude nová částka činit 6 000 Kč měsíčně a pro ostatní osoby s dočasnou ochranou 4 000 Kč měsíčně.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Microsoft viní z pátečního největšího IT výpadku dějin Evropskou unii

Microsoft viní z pátečního největšího IT výpadku dějin Evropskou unii. Koncem předminulého desetiletí hrozilo americké firmě vyšetřování a tučné pokuty ze strany Evropské unie, a to kvůli údajně nesoutěžnímu jednání (systémy Windows plnily svoji roli dostatečně spolehlivě, takže běžní uživatelé neměli moc důvod hledat alternativy). Takže roku 2009 raději s Bruselem uzavřela dohodu, že bude sdílet své rozhraní API pro klientské a serverové operační systémy Windows s vývojáři bezpečnostního softwaru třetích stran.