Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V listopadu podnikání ukončilo třikrát více živnostníků, než je běžné

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V listopadu v ČR své podnikání ukončilo 11.090 živnostníků, což je zhruba třikrát více, než je v tomto měsíci v posledních letech běžné. Podnikání na živnost zahájilo 6136 lidí, takže počet českých živnostníků se v tomto měsíci snížil o 4954. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF - Czech Credit Bureau.

"Výrazný nárůst zániků živnostníků pozorujeme už druhým měsícem. Ačkoli do září se počet zániků za měsíc pohyboval průměrně okolo 4500, v říjnu to bylo už 7800 a v listopadu 11.000. Je pravděpodobné, že se již projevuje nepříznivá ekonomická situace a zvýšení většiny podnikatelských nákladů. Za velkým nárůstem zániků stojí zejména odvětví obchodu, kde letos ke konci listopadu ukončilo činnost o 8000 živnostníků více než loni,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Celkově začalo v Česku od začátku roku do konce listopadu podnikat 72.301 živnostníků, tedy zhruba o 10.000 (17 procent) více než ve stejném období loni. Zároveň ale podnikání ukončilo 59.924 osob, proti loňsku o 21.600 více (57 procent).

Od začátku roku tak přibylo 12.377 živnostníků, což je o 11.263 méně než za prvních 11 měsíců roku 2021. Na deset zaniklých živnostníků připadá 12 vzniklých, o čtyři méně než v předchozích dvou letech. Čistý přírůstek i počet vzniklých na jednoho zaniklého živnostníka se tak v letošním roce dostaly jen mírně nad úroveň roku 2017. V mezidobí byly podstatně vyšší.

Krajem s nejvyšším růstem počtu podnikatelů je stále Praha, kde od začátku roku ke konci listopadu připadlo 17 nových živnostníků na deset zaniklých. Ve Středočeském, Zlínském a Jihomoravském kraji je tento poměr 13 nových živnostníků na deset zaniklých. Počet živnostníků se snížil v Libereckém kraji, kde připadá pět nových živnostníků na deset zaniklých. Stagnaci zaznamenaly Moravskoslezský a Olomoucký kraj.

Ve všech krajích se meziročně zvýšil počet nově vzniklých živnostníků za prvních 11 měsíců roku. O 24 procent více jich začalo podnikat v Praze, o 21 procent více v Karlovarském kraji. Zároveň se ve všech krajích zvýšil počet lidí, kteří podnikat přestali. Nejvyšší nárůst zaniklých živnostniků zaznamenali v Moravskoslezském (o 99 procent), Libereckém (89 procent) a Olomouckém kraji (89 procent).

Úbytek živnostníků se projevil zejména v obchodu, kde od začátku roku ke konci listopadu na deset zániků živnostníků připadly tři vzniky. Živnostníků ubylo také v ubytování a stravování, výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla a v nakládání s nemovitostmi.

Nejrychleji přibývají živnostníci v informačních a komunikačních činnostech, kde od začátku roku připadá 27 nových živnostníků na deset zaniklých. Celkem 22 nových živnostníků na deset zaniklých připadá v dopravě a skladování.

Během prvních 11 měsíců roku v porovnání s loňskem stoupl počet nových živnostníků nejvíce ve stavebnictví (o 35 procent). Počet zániků narostl nejvíce v obchodu, a to o 80 procent.

Témata:  živnostníci podnikatelé

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.