Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Plyn v Evropě po pátečním rekordním závěru dál prudce zdražuje

Zemní plyn
Zemní plyn
Foto: Pixabay

Plyn pro evropský trh po pátečním rekordním závěru na začátku týdne znovu posiluje. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku ráno vzrostla o téměř 13 procent na bezmála 276 eur (zhruba 6800 Kč) za megawatthodinu. Na trhu se nový nárůst cen plynu vysvětluje opětovným přerušením dodávek ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1.

V pátek cena plynu vzrostla o 6,8 procenta a zakončila obchodování na 257,40 eura (zhruba 6340 Kč) za megawatthodinu. Pouze v období bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině byla cena zemního plynu obchodovaného v Evropě krátce vyšší, když na začátku března dosáhla vrcholu nad 300 eur.

Rusko v pátek oznámilo, že na konci srpna na tři dny přeruší dodávky plynu Nord Streamem 1, který přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je pro dodávky ruského plynu do Evropské unie hlavní trasou. Dodavatel, ruský státní podnik Gazprom, oznámil, že plyn od 31. srpna do 2. září nepoteče kvůli údržbovým pracím. I po jejich skončení má baltským plynovodem proudit denně jen 33 milionů metrů krychlových, což odpovídá 20 procentům kapacity, tedy množství, na které Rusko dodávky zredukovalo už před několika týdny.

Témata:  Evropa zemní plyn

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.