Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pivo dále zdraží i v příštím roce, nyní kvůli letošní nejhorší sklizni chmele za deset let

Chmel, ilustrační fotografie
Chmel, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Sklizeň chmele byla letos v Česku nejhorší za deset let a hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000, pouze 0,9 tuny. Milovníci zlatavého moku tak i proto musí v příštím roce počítat s dalším citelným zdražením, po zdražování letošním.

Celkově se letos sklidilo 4452 tun chmele proti loňským 8306 tunám. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami. Proti loňské nadprůměrné sklizni činí propad téměř 50 procent.

Špatná úroda chmele představuje zásadní důvod růstu jeho ceny. Zdražující chmel společně se zdražováním energií a obalového materiálu jsou pak hlavními příčinami růstu cen piva. To letos všechny tuzemské pivovary citelně zdražují, leckdy i o více než deset procent. A s podobným zdražením je třeba počítat také v příštím roce. V hospodách přitom obvyklý půllitr piva zdražuje ještě citelně více než „jen“ o desetinu. Hospody totiž musí zahrnout kromě dražšího piva také náklady, které samy mají, opět zejména kvůli prudce zdražujícím energiím v čele s elektřinou a plynem, ale zdražuje jim také pracovní síla – personál.

Témata:  pivo chmel

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

15. května 2025 12:42

Levnější tankování může pokračovat. Trhy věří v dohodu USA a Íránu

Zlevňování pohonných hmot v Česku neustává, ceny benzinu i nafty dál klesly i v uplynulém týdnu a zůstávají nejnižší za několik let. Nejprodávanější benzin Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 33,71 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 43 haléřů na litru, v průměru nyní stojí 32,24 koruny za litr.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.