Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obce podle Schillerové propad příjmů ustojí, pomoct musejí

Alena Schillerová
Alena Schillerová
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Rozpočty obcí se propadnou podle odhadu ministerstva financí o 11 procent, takzvané stres testy přitom prokázaly, že zvládnou i 15 procent bez zadlužování, vysvětlovala dnes ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prezidentovi Miloši Zemanovi spor s obcemi o kompenzační bonus. Ten má pomoct společnostem s ručením omezeným na úkor příjmů obcí, které se mají na výdaji podílet třetinou. Senát proto návrh v uplynulém týdnu vrátil Sněmovně. Bonus tak firmy dostanou později, než ministerstvo plánovalo.

S prezidentem ministryně hovořila i o rozpočtu. Novinářům řekla, že nevylučuje prohlubování schodku v případě propadu příjmů či další podpory firmám.

Společníci malých firem postižených koronavirem mají podle návrhu vlády dostávat stejně jako živnostníci podporu 500 korun za den. Senát ale návrh vrátil Sněmovně se změnou zdroje peněz pro výplatu příspěvku tak, aby ho vyplácel stát ze státního rozpočtu. Vládní koalice názor Senátu ve Sněmovně zřejmě přehlasuje. Podle odhadů tak přijdou obce o 11 miliard a kraje asi o čtyři miliardy korun, stěžují si, že tak nebudou mít na investice.

"Předložila jsem panu prezidentovi čísla za posledních pět let, daňové příjmy měst rostly o 44 procent, krajů o 50 procent. I s tím kompenzačním bonusem odhadujeme propad rozpočtů krajů měst a obcí asi o 11 procent a stres testy ukázaly, že i 15 procent zvládnou, aniž by se musely zadlužovat," řekla ministryně po jednání v Lánech novinářům. Prezident podle ní souhlasí s tím, že obce a kraje musejí investovat. Na to ale podle Schillerové dostanou přes programy připravované ministerstvem pro místní rozvoj víc, než o kolik přijdou kompenzačním bonusem.

"Shodli jsme se na tom, že je zásadní, aby se v příštích letech hodně investovalo, a to nejen ze státního rozpočtu, ale i z rozpočtů obcí a krajů. Je třeba dát impulzy do těchto rozpočtů, abychom společně ekonomiku podpořili," uvedla Schillerová k debatě s prezidentem. Podle ní nešlo malým firmám pomoct jinak než ze sdílené daně. Kraje a obce se na bonusu budou podílet třetinou. "Ale to jsou společnosti s ručením omezeným, které v těch městech a obcích žijí a platí tam daně," uvedla. Stát podle ministryně nemá žádný tak velký příjem, aby bylo možné to z něj vzít.

"Panu prezidentovi jsem říkala, že my připravujeme masivní dotační podporu investičních projektů, která bude odpovídat tomu, co jsme vzali ze sdílených daní na kompenzačním bonusu," uvedla.

S prezidentem a jeho poradním sborem hovořila i o změnách státního rozpočtu. Ministerstvo financí kvůli koronaviru dvakrát zvýšilo očekávaný deficit letošního rozpočtu z původních 40 miliard na 200 a později na 300 miliard korun. Schillerová v rozhovoru s novináři nevyloučila ještě další zvýšení schodku, pokud se ukáže, že kvůli epidemii koronaviru dál klesnou příjmy rozpočtu, neporostou výdaje, jako příklad uvedla další pomoc firmám prostřednictvím programů ANTIVIRUS. "To mohou být velké rozpočtové zásahy a to musíme do celého rozpočtu zasadit," uvedla.

Zeman tento týden v rozhovoru s ČTK řekl, že letošní deficit 300 miliard může při rozumném hospodaření stačit a nebude nutné ho znovu zvyšovat. Stát by ale podle něj neměl budoucnost projídat pouhými provozními výdaji a měl by najít prostor k úsporám. Pro oživení ekonomiky po pandemii by podle Zemana bylo nejvhodnější zajištění dostatku dlouhodobých úvěrů s nízkým úročením a odloženou dobou splatnosti. Stát by měl na tyto úvěry podle něj poskytnout garanci. O postupu vlády bude se svým poradním sborem příště jednat s vicepremiérem Karlem Havlíčkem (za ANO).

Témata:  Alena Schillerová obce, města

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.