Nová šance pro zaměstnavatele: Do roku 2030 přibude na trhu práce 100 tisíc uchazečů
Nezaměstnanost čerstvých absolventů středních škol a učilišť každým rokem klesá. Zatímco celková míra nezaměstnanosti se během posledních šesti let snížila zhruba o dvojnásobek, počet maturantů, kteří nenašli ihned po studiu práci, klesl až čtyřnásobně, u absolventů učilišť až šestinásobně. Vyplývá to z dat Národního ústavu pro vzdělávání. „Absolventi jsou ve firmách žádaní, ale současně nedostatkoví.
Od roku 1990 nastupuje do prvních ročníků škol stále méně studentů, což je pro firmy znepokojivé zejména v době ekonomického růstu a vyčerpaného trhu práce. Určité zlepšení je ale možné očekávat už od roku 2020, přičemž je nutné počítat s tím, že u vysokoškoláků to bude až o deset let později,“ podotýká Lukáš Hendrych z poradenské společnosti BDO.
Přes 400 tisíc mladých lidí na trhu práce do roku 2030
„Maturanti jsou na trhu práce úspěšní, ale nestačí vykrývat silnou poptávku firem po zaměstnancích se středoškolským vzděláním. Vedle jiných faktorů za to může demografický vývoj populace za posledních třicet let a setrvalý strmý pokles počtu patnáctiletých žáků. Nepříznivý vývoj se začne pozvolna měnit už napřesrok. Výrazný obrat ale nastane až po roce 2030, kdy se v Česku zvýší počet mladých do 24 let ze současných 305 tisíc na 413 tisíc lidí. Ne všichni maturanti budou pokračovat ve studiu a zájem firem o středoškoláky vzroste, mimo jiné i kvůli snaze zaměstnavatelů rychle zaplnit uvolněná místa po odchodu pracovníků do důchodu,“ přibližuje Lukáš Hendrych z poradenské společnosti BDO.
Zaměstnavatelé přestávají bazírovat na praxi
Podle Jitky Součkové z personální agentury Grafton zaměstnavatelé reagují na vyčerpaný pracovní trh i tak, že u nových pracovníků již nevyžadují za každou cenu praxi či zkušenosti. „Pryč je doba, kdy trvali na vysokoškolském vzdělání u pozic, kde to nebylo zapotřebí. Nicméně, kde je nutná vysoká škola, tam se bez ní uchazeči neobejdou.“
Firmy musí přizpůsobit personální politiku novým trendům
Firmy budou podle oborníků muset optimalizovat svoji personální politiku, pokud chtějí zužitkovat potenciál, který jim v příštích letech nabídne demograficky zesílený trh práce. „Důležité je, aby zaměstnavatelé rigidně nelpěli na pracovních zkušenostech, ale sami vytvářeli podmínky uvnitř svých firem, kde mohou mladí lidé získat kvalitní praxi. Pomohou i propracované partnerské programy se školami a placené stáže. S ohledem na vývoj Česka budou vznikat pracovní místa v sektoru služeb a nejrychleji poroste poptávka po technicky vzdělaných odbornících z řad středoškoláků i vysokoškoláků,“ upřesňuje Lukáš Hendrych z BDO.
Podobný názor na partnerské programy má i personální ředitelka technologické společnosti Schneider Electric Ida Ročňáková. „Výborně funguje podpora studentů formou placených stáží nebo praktických školení přímo ve firmách, ale je třeba ji realizovat v masivnějším měřítku. Vždyť pouze 20 procent studentů zná firmu, která se snaží tímto způsobem zkvalitnit úroveň školství. O praktická školení mají zájem také pedagogové, kteří si mohou tímto způsobem udržovat znalosti spojené s prací a předávat je pak dále.“
Zaměstnavatelé musí zaujmout i jinak než penězi
Další pohled na situaci přináší Martina Mlynářová, mluvčí Vysoké školy ekonomické v Praze, která pořádá dvakrát ročně studentský pracovní Veletrh ŠANCE. „Studenti jsou obecně náročnější a více si vybírají, čemuž nahrává i nedostatek pracovníků na trhu práce. Znají svou cenu a bývají sebevědomější při výběru pracovních příležitostí i stáží. To ale neznamená, že by neměli zájem o práci, jen je třeba z pozice zaměstnavatele více zaujmout než dříve. Ne nutně finančně. Uchazeči slyší i na kariérní růst, pestrost činností, zahraniční stáže či firemní benefity,“ uzavírá mluvčí vysoké školy.
Doporučujeme
