Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá ekonomika klesla o 2,2 procenta, je v recesi

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla kvůli koronavirové krizi proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje. Protože v předchozím čtvrtletí vykázala největší evropská ekonomika pokles o 0,1 procenta, je nyní v recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou.

Propad hrubého domácího produktu (HDP) je zároveň druhý nejprudší od znovusjednocení země v roce 1990.

V prvních třech měsících roku se snížila především soukromá spotřeba, která klesla o 3,2 procenta. Vývoz klesl o 3,1 procenta. Firmy výrazně méně investovaly do strojů, vybavení a vozidel, kde pokles činí 6,9 procenta. Většímu poklesu zabránily výraznější stavební investice a vládní výdaje.

Kvůli šíření nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, se v Německu musely v březnu uzavřít školy, obchody, kanceláře, restaurace i velká část výrobních provozů. S výraznějším propadem statistici počítají ve druhém čtvrtletí, kdy se naplno projeví dopady přijatých opatření.

Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) minulý týden v odhadu uvedla, že německá ekonomika v letošním roce kvůli koronavirové krizi klesne dvouciferným procentním tempem, tedy minimálně o deset procent. Komora je tak mnohem pesimističtější než německá vláda.

Kabinet koncem dubna předpověděl, že německá ekonomika v letošním roce klesne o 6,3 procenta. To by byl nejhlubší propad od druhé světové války. V příštím roce počítá vládní prognóza s růstem HDP o 5,2 procenta.

Témata:  Německo ekonomika

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.