Němci v zákulisí připouští, že solidarita EU při plynové krize může být rychle pryč. Proto se sami plynem masivně předzásobují, čímž naštvali některé jiné země EU

Komentář Lukáše Kovandy: Burzovní cena plynu v EU letí rychle vzhůru. Dnes ráno vyskočila zatím až na úroveň 224 eur za megawatthodinu. To nejvíce od první poloviny letošního března, tedy od prvních dní ruské invaze na Ukrajinu a souvisejících západních sankcí. Nyní plyn zdražuje zejména Rusko. To totiž omezuje své dodávky klíčovým odběratelům v EU, jako je německý energetický obr Uniper nebo italský gigant Eni.

Ilustrační fotografie

Ruská strana zdůvodňuje snížení dodávek technickými problémy. Ty jsou podle dobře informovaných zdrojů agentury Bloomberg reálné. Jde hlavně o problémy s turbínami plynovodu Nord Stream 1. Rusko je – i z důvodů vlastních regulací – musí odesílat na servisní opravu do kanadského Montrealu, kde je vyrobila firma Siemens Energy Canada.

Kanadská vláda však na přechodnou dobu udělila opravě těchto turbín výjimku ze svých protiruských sankcí. Tudíž by nemělo docházet k dalším prodlevám při odesílání turbín zpět do Ruska.

Nicméně Rusko, pokud by opravdu mělo vůli, by podle zmíněných zdrojů agentury Bloomberg mohlo proaktivně hledat jiná řešení, která by umožnila průtok plynu ve vyšším objemu, než je stávajících dvacet procent celkové kapacity Nord Streamu 1. Nabízí se například i možnost vést plyn alternativně po přechodnou dobu plynovody přes ukrajinské území. K tomu všemu ale Kremlu údajně chybí vůle. Přestože tedy problémy s turbínami, resp. s jejich dodáním zpět do Ruska jsou autentické, Rusku vlastně do jisté míry vyhovují. Poskytují mu záminku k udržování nižšího toku plynu a zejména k udržování nejistoty v rámci EU.

Nejistota v rámci EU vede k určitým třenicím mezi jednotlivými členskými zeměmi, přestože ty zůstávají oku zběžného pozorovatele skryty za líbivými proklamacemi o evropské solidaritě. Nicméně třeba nejmenovaný německý představitel agentuře Bloomberg řekl (zde), že v případě závažné plynové krize v EU by tato solidarita mohla být rychle pryč. Německo samo se tak pro snaží plynem předzásobit, bez ohledu na ostatní. Tento německý postoj naštval některé jiné země EU, neboť Němci nákupem plynu pro vlastní předzásobení šponují jeho cenu ještě výše.   

Za růstem cen plynu v EU tak není jen uvedený přístup Kreml, ale i masivní nákupy Německa. Německo na nákup plynu vyčlenilo 15 miliard eur, tedy takřka 370 miliard korun.

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky