Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nízké důchody, přemrštěné ceny. Jaká je životní úroveň v Česku?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Životní úroveň v Česku se za posledních 15 let zvedla. Z mezinárodního srovnání podle údajů Eurostatu vyplývá, že ceny v Česku se unijnímu průměru blíží mnohem víc než mzdy. Naopak podstatně horší je situace v případě důchodů. I tak ale Česko zůstává zemí s nejnižší mírou chudoby v osmadvacítce.

Ceny v Česku jsou sice nižší než evropský průměr, postupně se mu ale přibližují. Zatímco rok po vstupu do unie byly na 58 procentech průměrných cen osmadvacítky, předloni na 69 procentech.

Z nových zemí dráž než v ČR bylo v Estonsku, Lotyšsku, ve Slovinsku, na Kypru a Maltě. Nejdráž je pak pro Čechy ve Skandinávii, Lucembursku, Irsku a Británii, nejlevněji naopak v Bulharsku a Rumunsku.

České ceny za potraviny odpovídaly 83 procentům evropského cenového průměru, za oblečení byly průměrné a za obuv na 93 procentech. Za alkohol se platilo 83 procent průměrných evropských cen. Za energie Češi dávali 87 procent toho, co průměrný obyvatel EU.

Češi po Skandinávcích, Francouzech a Britech utratí největší část svých výdajů za bydlení. Za střechu nad hlavou, vodu a energie dají přes čtvrtinu vydaných peněz. Podíl se od vstupu do EU zvedl. Zvýšil se i díl výdajů za potraviny, zdraví, stravovací služby, ale i alkohol a tabák. Naopak menší část z peněz se utrácí za oblečení, obuv, rekreace, vzdělávání a dopravu.

Česko zůstává v osmadvacítce zemí s nejnižší mírou příjmové chudoby. Pod její hranicí, která představuje 60 procent mediánu příjmu, bylo v roce 2017 zhruba devět procent lidí. Neměli tak v ČR měsíčně ani částku, která tehdy pro samotného dospělého činila 11.195 korun. Situace se za posledních deset let výrazně nezměnila.

V osmadvacítce v příjmové chudobě předloni bylo téměř 17 procent obyvatel. Největší podíl chudých měly Rumunsko, Bulharsko, země Pobaltí a Řecko. Pod hranicí příjmové chudoby tam žila víc než pětina obyvatel.

U lidí nad 65 let už ČR ale nejnižší míru příjmové chudoby nemá. Na žebříčku je až pátá, pod hranicí v roce 2017 bylo skoro 11 procent českých seniorů a seniorek. Nejlépe na tom bylo Slovensko s necelými sedmi procenty. Stav v Česku se za posledních deset let zhoršil. Tehdy v příjmové chudobě žilo 5,5 procenta pětašedesátiletých a starších lidí.

České výdaje na důchody jsou podprůměrné. Osmadvacítka na penze dává v průměru přes 12 procent HDP a eurozóna přes 13 procent, Česko kolem osmi procent. Podíl se postupně snižuje. Nejvyšší byl v letech 2011 až 2013, kdy se dostal přes devět procent. V době vstupu do EU byl pod osmi procenty.

Témata:  důchodci,  důchody,  ceny potravin

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Volkswagen

Komentář

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.