Lidem v Česku zdraží uhlí. Měli by se předzásobit, zima bude tuhá

Důvodem markantního zdražování uhlí je enormní celosvětový vzestup poptávky po energiích a jejich zdrojích, jež nastává v souvislosti s odezníváním pandemie. Roli ale hrají také povětrnostní podmínky. Například v Evropě letos panuje relativně málo větrné počasí. To způsobuje, že produkce elektřiny z větrných elektráren je nedostatečná. Musí být nahrazována elektřinou vyráběnou z plynu. Jenže ani té není dostatek. Zásobníky na plyn se po loňské poměrně dlouhé a vydatné zimě nedaří v Evropě doplňovat. Takže Evropě a s ní i svět hledá poslední záchranu právě v uhlí.  

Jenže v posledních letech se rozvoj těžby v uhelných dolech z důvodu prosazování zelených politik v EU zanedbával, takže kapacity produkce uhlí jsou rovněž nedostatečné. Výrobu elektřiny z uhlí navíc dále prodražuje dramatický nárůst cen emisních povolenek EU, až na rekordní úrovně přes 60 eur za kus. Ty si musí elektrárny a teplárny kupovat, aby mohly elektřinu, resp. teplo z uhlí produkovat.  

Prudké zdražování uhlí, plynu, elektřiny i povolenek jde tedy ruku v ruce. Pro řadovou domácnost v ČR to znamená, že v příštích týdnech a měsících se musí připravit na zdražení třeba takové elektřiny až o dvacet procent. Teplo zdraží o zhruba deset procent, plyn až o patnáct. Další zdražování energií pak přijde v příštím roce. Současně napříč Evropou narůstá hrozba závažného blackoutu. Při plošném výpadku elektřiny dochází ke společenskému rozkladu už během několika hodin, kdy lidé začínají rabovat v obchodech, příp. se ve zvýšené míře uchylují k jiným formám kriminální činnosti a dalšímu rozkladnému jednání.  

Z prudkého růstu cen energií v Evropě i jinde těží významně Rusko. Tamní burza se v září ocitla na historickém rekordu.

Burzu výrazně táhnou vzhůru například akcie Gazpromu, plynárenského gigantu ovládaného Kremlem. Největší americká banka, JP Morgan, začátkem září privátně doporučovala svým klientům právě nákup akcií Gazpromu. Poukazovala přitom na to, že gigantu hraje do karet situace na energetickém trhu v EU, který má v době už tak napjatých podmínek ve světové energetice ještě výrazněji pod kontrolou než jindy. Dlouhodobě Gazpromu svědčí také právě snaha o naplňování zelených politik EU. Ty vedou k ústupu nejen od uhlí, ale také od jaderné energie, takže stoupá sháňka po ruském plynu. Poptávka po ruských energiích a jejích zdrojích prospívá také rublu. Ruská měna letos vůči dolaru zhodnocuje nejvýrazněji ze všech měn rozvíjejících se trhů.

Témata:  uhlí,  zdražování,  komentář