Evropa nemá dostatek zemního plynu, kontinent se proto vrací k uhlí

Spotřeba uhlí v Evropě v letošním roce stoupla o deset až 15 procent. Chladnější a delší zima totiž způsobila, že zásobníky s plynem se vyčerpaly, upozornil vedoucí týmu základní analýzy a modelování ve švýcarské obchodní společnosti Axpo Solutions Andy Sommer. Jak se ekonomiky znovu otevírají a lidé se vracejí do kanceláří, země jako Německo, Nizozemsko a Polsko spoléhají na uhlí, aby měly dostatek elektřiny.

Evropa byla dlouho v čele boje za snížení globálního oteplování. Kontinent má největší trh s emisními povolenkami, na němž se vybírají poplatky za znečišťování ovzduší od firem z různých oborů, jako jsou elektrárny, ocelárny či výrobci cementu. Ale i když v letošním roce stouply ceny povolenek na rekord, nízké zásoby plynu způsobily širší návrat ke spalování uhlí, nejšpinavějšího z fosilních paliv.

"Poptávka po elektřině je v Evropě poměrně silná a my jsme zaznamenali, že se zotavila z pandemie," řekl Sommer. "Zásoby plynu jsou nyní tak nízké, že si Evropa nemůže dovolit další produkci elektřiny za pomoci tohoto paliva."

Návrat uhlí je pro Evropu překážkou před jednáním o změnách klimatu, které se bude konat letos v Glasgow. Ani lídři skupiny největších světových ekonomik G7 se ale na víkendové schůzce v Británii nedokázali domluvit na pevném datu ukončení spalování uhlí.

Evropu na začátku letošního roku zasáhlo mrazivé počasí, což zvýšilo poptávku po teple v době, kdy se zkapalněný zemní plyn vyvážel do Asie. Rusko pak před spuštěním plynovodu Nord Stream 2 do Německa, což se očekává letos, posílalo na kontinent méně plynu přes Ukrajinu. To všechno znamená, že zásoby plynu v Evropě jsou nyní 25 procent pod pětiletým průměrem.

"Všichni si mysleli, že Rusko rezervuje více kapacity přes Ukrajinu, což se ale nijak významně nestalo," uvedl vedoucí oddělení zemního plynu a transformace energetiky v poradenské společnosti Energy Aspects Trevor Sikorski. "Trh je mimořádně napjatý, snaží se dát méně plynu do elektřiny."

Poptávka po elektřině, která se v době uzavření evropských měst prudce propadla, se teď zotavuje. Spotřeba v zemích, jako je Německo, Španělsko a Česká republika, je nad pětiletým průměrem, upozornila banka Morgan Stanley.

Dodávky plynu jsou napjaté i kvůli údržbě zařízení v Norsku, která snížila dodávky z této skandinávské země. Elektrárny se proto obracejí k uhlí, aby zajistily dostatek proudu. Ceny emisních povolenek jsou sice blízko rekordu, mnoho elektráren se však zajistilo na roky dopředu, což znamená, že spalování uhlí pro ně může být stále ziskové. Producenti s vysoce účinnými novými elektrárnami mohou zvládnout vyrábět elektřinu z uhlí i při vysokých cenách emisí až do roku 2023, odhadl Sommer.

Témata:  energetika,  uhlí,  zemní plyn