Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidem se zalíbil home office. Většina zaměstnanců by chtěla i po krizi pracovat z domova

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Většina lidí by chtěla i po skončení koronavirové krize pracovat aspoň částečně z domova. Vyplývá to z průzkumu mezinárodní poradenské společnosti Colliers International, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Takzvaný home office by chtěli po skončení opatření kvůli koronaviru využívat pravidelně i lidé, kteří dřív z domova nikdy nepracovali. Jen malá část dotázaných uvedla, že nynější vynucený home office snížil jejich pracovní výkon.

V Česku se objevily první případy koronaviru 1. března a v polovině března vláda kvůli šíření koronaviru přistoupila k různým opatřením, například k zákazu volného pohybu. Podle informací Hospodářské komory ČR z konce března byla skoro polovina zaměstnavatelů nucena kvůli nynější situaci poslat své zaměstnance na home office, nařídit závodní dovolenou nebo propouštět. Velké části lidí, co nyní pracují z domova, to vyhovuje. Podle průzkumu Colliers International by 82 procent dotázaných chtělo pracovat z domova alespoň jeden den týdně i po konci krize.

Zhruba polovina účastníků průzkumu by uvítala až dva dny práce z domova týdně, a třetina dokonce tři i více dní týdně. V budoucnu by chtěla pracovat částečně z domova i naprostá většina - přes 70 procent - lidí, kteří před opatřeními kvůli koronaviru z domova nikdy nepracovali.

Více než polovina účastníků průzkumu si myslí, že jejich produktivita se při práci z domova nijak nezměnila. Čtvrtina lidí se pak domnívá, že jejich produktivita dokonce doma stoupla. Méně než čtvrtina dotázaných uvedla, že doma zvládnou méně práce než ve firmě. Zvýšení výkonu zaznamenali nejčastěji třeba pracovníci finančních služeb či technologických firem. Naopak snížení produktivity uváděli nejvíce lidé z právních firem nebo školského a výzkumného sektoru.

Lidé žijící sami a také dotázaní, kteří žijí v manželství, nebo s partnerem, vykázali nejnižší pokles produktivity. Rovněž patřili k těm účastníkům průzkumu, kteří by častěji uvítali práci z domova. Naopak lidé, kteří nežijí s partnerem ani sami, ale mají spolubydlící, by po skončení krize zase chtěli více pracovat z kanceláře.

Průzkum, který je součástí rozsáhlejší studie k práci z domova během pandemie, prováděla firma mezi zhruba třemi tisícovkami lidí z několika desítek zemí světa včetně Česka. "Ocitli jsme se uprostřed doposud největšího testovacího období s prací z domova v lidské historii, který bude mít významný dopad na to, jak budeme v budoucnu fungovat," uvedl ředitel oddělení Workplace Advisory pro Evropu, Střední východ a Afriku ve firmě Colliers International Jan Jaap Boogaard. "Domníváme se, že tento poznatek bude mít významný dopad na požadavky firem na kancelářský prostor," doplnila šéfka oddělení Workplace Advisory pro ČR Jana Vlková.

Témata:  Home Office (práce z domova) lidé Česko ženy

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

24. března 2026 12:46

Energie opět zdražují: Jak se bránit růstu cen a ušetřit tisíce

Ceny elektřiny a plynu na burzách se do účtů domácností promítají s určitým zpožděním, jejich dopad ale může být výrazný. Aktuální vývoj ukazuje, že při rychlých změnách na trhu mohou rozhodovat i jednotlivé dny – zejména když ceny ovlivňují geopolitické události, jako je napětí na Blízkém východě. Včasná reakce může domácnostem ušetřit tisíce až desítky tisíc korun ročně. Důležité je ale vědět, jaký typ smlouvy máte sjednaný a kdy ji lze změnit nebo upravit její podmínky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.