Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Home office neznamená nepřetržitou pracovní dobu. Kdy se může zaměstnanec odpojit?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Díky digitálním technologiím jsme neustále k zastižení. Zaměstnavatelé a zaměstnanci si tak zvykli, že některé pracovní věci mohou řešit mimo pracoviště a leckdy i pracovní dobu. V posledním více než roce, především kvůli pandemii onemocnění covid-19, se značná část zaměstnanců musela přesunout na home office, a otázka konfliktu práce a volného času spojeného s odpočinkem se tak stala ještě více aktuální.

Moderní technologie umožnily především zaměstnancům pracujícím v kancelářích vykonávat svou práci i mimo ně a mnohdy také po pracovní době. Ovšem z této možnosti či výhody se postupem času stala běžná praxe. Neměli by mít zaměstnanci právo na to, aby se během svého volna odpojili od pracovního e-mailu či si vypnuli pracovní mobil a nečelili přitom jakýmkoliv negativním následkům ze strany zaměstnavatele? „V současnosti existuje právo zaměstnance na odpočinek, které je pevně zakotveno v zákoníku práce. Není tu však žádný právní předpis, který by zakotvoval právo na odpojení se od pracovních komunikačních prostředků,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu nedávno přijal zprávu o legislativní iniciativě, ve které vyzývá Evropskou komisi, aby právo zaměstnanců na odpojení začala řešit formou návrhu nového právního předpisu. V něm by mělo být toto právo řešeno i ve vztahu k zaměstnancům pracujícím z domova. Stejně tak by měl upravovat minimální parametry práce z domova.

Home office se ukázal jako perspektivní a mnoho zaměstnanců i zaměstnavatelů si jej z různých důvodů chválí. Lze tak předpokládat, že i po skončení pandemie bude tento způsob výkonu práce hojně využíván. „S ohledem na zachování rovnováhy mezi pracovním a osobním životem je nezbytné nastavit pravidla, aby zaměstnanci nebyli v neustálé pohotovosti, aby si mohli od práce odpočinout a nebyli vystavováni stresu stálým zvoněním pracovního telefonu nebo upozorněním na přicházející pracovní e-maily,“ uvádí Eduarda Hekšová.

Mnozí zaměstnanci mají nepřetržitě zapnutý pracovní telefon a ani po pracovní době se často nevyhnou nutkání vyřídit pracovní hovor nebo e-mail. Někteří zaměstnanci to dělají ze snahy zůstat uvnitř pracovních diskusí, jiní z loajality vůči zaměstnavateli, další kvůli obavě z možných negativních následků ze strany zaměstnavatele. Vyřizování pracovních věcí i po pracovní době a stres spojený s nedostatkem skutečného odpočinku mohou vést až k syndromu vyhoření, depresím a jiným závažným zdravotním komplikacím.

Zaměstnavatelé by měli zvážit, zda určitá forma odpojení zaměstnanců od komunikačních prostředků v jejich volném čase není nakonec pro obě strany výhodná. „Fyzický a psychický odpočinek jsou pro pracovní výkon zaměstnanců velmi důležité. Nastavení řádu do pravidel komunikace v pracovních vztazích tak může být prospěšné. K tomu nakonec není zapotřebí žádná nová legislativa. Když zaměstnanci budou vědět, kdy se mají koncentrovat na práci a kdy mohou v klidu odpočívat, budou efektivnější,“ uzavírá Eduarda Hekšová.

Témata:  Home Office (práce z domova) počítače

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.