Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Home office neznamená nepřetržitou pracovní dobu. Kdy se může zaměstnanec odpojit?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Díky digitálním technologiím jsme neustále k zastižení. Zaměstnavatelé a zaměstnanci si tak zvykli, že některé pracovní věci mohou řešit mimo pracoviště a leckdy i pracovní dobu. V posledním více než roce, především kvůli pandemii onemocnění covid-19, se značná část zaměstnanců musela přesunout na home office, a otázka konfliktu práce a volného času spojeného s odpočinkem se tak stala ještě více aktuální.

Moderní technologie umožnily především zaměstnancům pracujícím v kancelářích vykonávat svou práci i mimo ně a mnohdy také po pracovní době. Ovšem z této možnosti či výhody se postupem času stala běžná praxe. Neměli by mít zaměstnanci právo na to, aby se během svého volna odpojili od pracovního e-mailu či si vypnuli pracovní mobil a nečelili přitom jakýmkoliv negativním následkům ze strany zaměstnavatele? „V současnosti existuje právo zaměstnance na odpočinek, které je pevně zakotveno v zákoníku práce. Není tu však žádný právní předpis, který by zakotvoval právo na odpojení se od pracovních komunikačních prostředků,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu nedávno přijal zprávu o legislativní iniciativě, ve které vyzývá Evropskou komisi, aby právo zaměstnanců na odpojení začala řešit formou návrhu nového právního předpisu. V něm by mělo být toto právo řešeno i ve vztahu k zaměstnancům pracujícím z domova. Stejně tak by měl upravovat minimální parametry práce z domova.

Home office se ukázal jako perspektivní a mnoho zaměstnanců i zaměstnavatelů si jej z různých důvodů chválí. Lze tak předpokládat, že i po skončení pandemie bude tento způsob výkonu práce hojně využíván. „S ohledem na zachování rovnováhy mezi pracovním a osobním životem je nezbytné nastavit pravidla, aby zaměstnanci nebyli v neustálé pohotovosti, aby si mohli od práce odpočinout a nebyli vystavováni stresu stálým zvoněním pracovního telefonu nebo upozorněním na přicházející pracovní e-maily,“ uvádí Eduarda Hekšová.

Mnozí zaměstnanci mají nepřetržitě zapnutý pracovní telefon a ani po pracovní době se často nevyhnou nutkání vyřídit pracovní hovor nebo e-mail. Někteří zaměstnanci to dělají ze snahy zůstat uvnitř pracovních diskusí, jiní z loajality vůči zaměstnavateli, další kvůli obavě z možných negativních následků ze strany zaměstnavatele. Vyřizování pracovních věcí i po pracovní době a stres spojený s nedostatkem skutečného odpočinku mohou vést až k syndromu vyhoření, depresím a jiným závažným zdravotním komplikacím.

Zaměstnavatelé by měli zvážit, zda určitá forma odpojení zaměstnanců od komunikačních prostředků v jejich volném čase není nakonec pro obě strany výhodná. „Fyzický a psychický odpočinek jsou pro pracovní výkon zaměstnanců velmi důležité. Nastavení řádu do pravidel komunikace v pracovních vztazích tak může být prospěšné. K tomu nakonec není zapotřebí žádná nová legislativa. Když zaměstnanci budou vědět, kdy se mají koncentrovat na práci a kdy mohou v klidu odpočívat, budou efektivnější,“ uzavírá Eduarda Hekšová.

Témata:  Home Office (práce z domova) počítače

Související

Aktuálně se děje

26. června 2025 11:13

17. června 2025 12:34

Dovolená snů se může změnit v noční můru

Na vlastní pěst, nebo si užít připraveného balíčku, to je dilema mnoha cestovatelů, kteří se chystají na dovolenou. Zájezd spotřebitelům přináší mnoho výhod a robustnější ochranu. Kdy se objednané služby považují za zájezd a na co si dát pozor při jeho nákupu? 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Stát hospodaří nejlépe za 6 let. Brzy ale přijde účet za obranu i Green Deal

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.