Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Home office neznamená nepřetržitou pracovní dobu. Kdy se může zaměstnanec odpojit?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Díky digitálním technologiím jsme neustále k zastižení. Zaměstnavatelé a zaměstnanci si tak zvykli, že některé pracovní věci mohou řešit mimo pracoviště a leckdy i pracovní dobu. V posledním více než roce, především kvůli pandemii onemocnění covid-19, se značná část zaměstnanců musela přesunout na home office, a otázka konfliktu práce a volného času spojeného s odpočinkem se tak stala ještě více aktuální.

Moderní technologie umožnily především zaměstnancům pracujícím v kancelářích vykonávat svou práci i mimo ně a mnohdy také po pracovní době. Ovšem z této možnosti či výhody se postupem času stala běžná praxe. Neměli by mít zaměstnanci právo na to, aby se během svého volna odpojili od pracovního e-mailu či si vypnuli pracovní mobil a nečelili přitom jakýmkoliv negativním následkům ze strany zaměstnavatele? „V současnosti existuje právo zaměstnance na odpočinek, které je pevně zakotveno v zákoníku práce. Není tu však žádný právní předpis, který by zakotvoval právo na odpojení se od pracovních komunikačních prostředků,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu nedávno přijal zprávu o legislativní iniciativě, ve které vyzývá Evropskou komisi, aby právo zaměstnanců na odpojení začala řešit formou návrhu nového právního předpisu. V něm by mělo být toto právo řešeno i ve vztahu k zaměstnancům pracujícím z domova. Stejně tak by měl upravovat minimální parametry práce z domova.

Home office se ukázal jako perspektivní a mnoho zaměstnanců i zaměstnavatelů si jej z různých důvodů chválí. Lze tak předpokládat, že i po skončení pandemie bude tento způsob výkonu práce hojně využíván. „S ohledem na zachování rovnováhy mezi pracovním a osobním životem je nezbytné nastavit pravidla, aby zaměstnanci nebyli v neustálé pohotovosti, aby si mohli od práce odpočinout a nebyli vystavováni stresu stálým zvoněním pracovního telefonu nebo upozorněním na přicházející pracovní e-maily,“ uvádí Eduarda Hekšová.

Mnozí zaměstnanci mají nepřetržitě zapnutý pracovní telefon a ani po pracovní době se často nevyhnou nutkání vyřídit pracovní hovor nebo e-mail. Někteří zaměstnanci to dělají ze snahy zůstat uvnitř pracovních diskusí, jiní z loajality vůči zaměstnavateli, další kvůli obavě z možných negativních následků ze strany zaměstnavatele. Vyřizování pracovních věcí i po pracovní době a stres spojený s nedostatkem skutečného odpočinku mohou vést až k syndromu vyhoření, depresím a jiným závažným zdravotním komplikacím.

Zaměstnavatelé by měli zvážit, zda určitá forma odpojení zaměstnanců od komunikačních prostředků v jejich volném čase není nakonec pro obě strany výhodná. „Fyzický a psychický odpočinek jsou pro pracovní výkon zaměstnanců velmi důležité. Nastavení řádu do pravidel komunikace v pracovních vztazích tak může být prospěšné. K tomu nakonec není zapotřebí žádná nová legislativa. Když zaměstnanci budou vědět, kdy se mají koncentrovat na práci a kdy mohou v klidu odpočívat, budou efektivnější,“ uzavírá Eduarda Hekšová.

Témata:  Home Office (práce z domova),  počítače

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

1. října 2026 12:36

Hormuz se otevírá, ropa ale zůstává drahá. Babišova vláda dnes spustila regulaci paliv

Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.