Konsolidační balíček zvýší lidem inflaci a firmám marže, prognózuje ČNB. Ekonomiku podle ní připraví o miliardy

Balíček ve své aktuální podobě obsahuje řadu změn nepřímých daní, které podle ČNB budou inflaci ovlivňovat protichůdně, v souhrnu ale „budou růst spotřebitelských cen krátkodobě mírně zvyšovat.“

Proinflačně podle centrální banky zapůsobí třeba zvýšení spotřební daně z tabáku a lihu o deset procent, protiinflačně naopak snížení počtu sazeb DPH a přesuny vybraného zboží mezi nimi.  

Přesuny vybraného zboží mezi položky daněné nižší DPH se do konečných cen ale podle centrální banky promítnou jen částečně. Firmy a prodejci si totiž v celé řadě případů místo toho hlavně jen navýší marže.

Přitom už loni byl podstatným zdrojem mimořádné inflace, takzvané ziskové nebo také maržové inflace, v Česku fakt, že si firmy a prodejci – hojně medializovány byly případy čerpadlářů a obchodních řetězců – výrazně navýšili marže; zdražili mnohem více, než odpovídá objektivnímu růstu nákladů.

Zajímavostí toho vývoje je, že podle ČNB má dva vrcholy. Zatímco z prvního nyní začínají marže firem sestupovat, ještě je podle ČNB čeká jeden. Ten nastane začátkem roku 2024, až právě konsolidační balíček vstoupí v platnost. Snížení DPH, třeba na potraviny, které balíček obsahuje, totiž právě firmy a prodejci zhusta nepromítnou do konečných cen, a místo toho si tedy dále navýší marže.

Takže „maržový mejdan“ zatím nekončí; naopak, svůj vrchol má před sebou. Platit jej bude řadový občan.

Přitom ovšem balíček sníží výkon české ekonomiky. Ve své aktuální podobě by balíček podle ČNB snížil v příštím roce dynamiku růstu české ekonomiky o 0,9 procentního bodu. Tuzemská ekonomika by v příštím roce měla podle ČNB růst tempem 2,3 procenta, vyplývá z její nejnovější prognózy.

Stěžejním zdrojem poklesu růstu HDP, jejž konsolidační balíček způsobí, bude ČNB snížení takzvaného disponibilního příjmu domácností. Ty kvůli růstu daňové a odvodové zátěže zkrátka budou mít – v porovnání se situací bez schválení balíčku – méně peněz, s nimiž mohou volně nakládat.

Nižší výdaje domácnosti se pak zásadně promítnou v celkově slabším výkonu ekonomiky. Ekonomika jako celek tak při poklesu růstu o 0,9 procentního bodu, jak jej prognózuje ČNB, přijde v příštím roce o zhruba 70 miliard korun.

Za 70 miliard korun, o něž balíček českou ekonomiku tedy připraví, získá veřejnost nikoli ani tak o moc nižší inflaci, jak se nyní často chlubí vládní politici, ale zejména snížení tempa zadlužování. To je hlavní smysl balíčku.

Inflace ale tedy balíček vskutku příliš nesníží. Vždyť už víme, že krátkodobě úpravy nepřímých daní navržených v balíčku dokonce inflaci zvýší.

A jaký bude celkový dopad balíčku, jenž vedle daňových úprav obsahuje také třeba škrty dotací? Počítejme. Loni byla celoroční inflace 15,1 procenta. V příštím roce má podle prognózy Komerční banky činit 1,3 procenta. To znamená, že se inflace letos a příští rok postupně sníží o 13,8 procentního bodu.

Hlavním protiinflačním opatřením vlády v této době, letos a příští rok, je konsolidační balíček. Ten podle výpočtu opět Komerční banky sníží v příštím roce inflaci až o 0,4 procentního bodu. Z toho plyne, že podíl vlády na redukci inflace bude nejvýše zhruba tříprocentní. Pouze nejvýše 0,4 procentního bodu z celkového snížení inflace ve zmíněném rozsahu 13,8 procentního bodu lze totiž přičíst snažení vlády v podobě úsilí o konsolidaci veřejných financí.

Vláda sníží inflaci nejvýše o čtyři desetinky, neboli ze tří procent, v praxi tedy zanedbatelně, přičemž to českou ekonomiku bude stát 70 miliard korun. Ale znova: smyslem balíčku není snížení inflace, i když se tak nyní vládní politici mnohdy tváří, ale snížení tempa zadlužování.