Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Humanitární pomoc bude v roce 2023 potřebovat rekordních 339 milionů lidí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Příští rok bude humanitární pomoc ve světě potřebovat na 339 milionů lidí v sedmi desítkách zemí. Vyplývá to ze zprávy Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA). Podle jeho odhadu bude na tuto pomoc potřeba asi 51,5 miliardy dolarů (asi 1,2 bilionu Kč), což je o 25 procent více ve srovnání s potřebou pomoci z počátku letošního roku. Důvodem nárůstu jsou ruská invaze na Ukrajinu či záplavy a sucho v řadě zemí zhoršené klimatickými změnami.

"Je to šokující a tragické číslo. Smrtící sucha a záplavy způsobují zmatek v oblastech od Pákistánu po Africký roh a válka na Ukrajině proměnila část Evropy v bitevní pole," uvedl šéf úřadu OCHA Martin Griffiths. Dodal, že ve světě je nyní vysídleno sto milionů lidí, což je dosud nejvíce. Připomněl také pandemii covidu-19, která postihla výrazně nejchudší země.

Úřad OSN odhadl, že nejméně 222 milionů lidí v 53 zemích bude ke konci letošního roku čelit akutní potravinové nedostatečnosti a že 45 milionům lidí ve 37 zemích hrozí hladovění.

Kromě ozbrojených konfliktů zvyšují humanitární potřeby také klimatické změny, které přispívají k extrémních horkům, suchům, nebo naopak záplavám.

Největší počet lidí bude potřebovat v roce 2023 pomoc v Etiopii, a to asi 28,6 milionu, což je o třetinu více než letos, uvedla agentura EFE. Na druhém místě je v tomto odhadu Afghánistán s 28,3 milionu lidí, kteří budou potřebovat humanitární pomoc, a na třetím Kongo (26,4 milionu). Zhruba stejný počet lidí jako letos bude napřesrok potřebovat humanitární pomoc v Sýrii či v Jemenu.

Na Ukrajině bude humanitární pomoc potřebovat odhadem přes 17 milionů lidí, citovala ze zprávy agentura EFE.

Před rokem úřad OSN odhadoval, že letos počet lidí závislých na humanitární pomoc dosáhne 274 milionů. K minulému měsíci ale toto číslo vzrostlo na 324 milionů, zejména v důsledku války na Ukrajině, ale i z dalších důvodů.

Témata:  OSN humanitární pomoc

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.