Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Humanitární pomoc bude v roce 2023 potřebovat rekordních 339 milionů lidí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Příští rok bude humanitární pomoc ve světě potřebovat na 339 milionů lidí v sedmi desítkách zemí. Vyplývá to ze zprávy Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA). Podle jeho odhadu bude na tuto pomoc potřeba asi 51,5 miliardy dolarů (asi 1,2 bilionu Kč), což je o 25 procent více ve srovnání s potřebou pomoci z počátku letošního roku. Důvodem nárůstu jsou ruská invaze na Ukrajinu či záplavy a sucho v řadě zemí zhoršené klimatickými změnami.

"Je to šokující a tragické číslo. Smrtící sucha a záplavy způsobují zmatek v oblastech od Pákistánu po Africký roh a válka na Ukrajině proměnila část Evropy v bitevní pole," uvedl šéf úřadu OCHA Martin Griffiths. Dodal, že ve světě je nyní vysídleno sto milionů lidí, což je dosud nejvíce. Připomněl také pandemii covidu-19, která postihla výrazně nejchudší země.

Úřad OSN odhadl, že nejméně 222 milionů lidí v 53 zemích bude ke konci letošního roku čelit akutní potravinové nedostatečnosti a že 45 milionům lidí ve 37 zemích hrozí hladovění.

Kromě ozbrojených konfliktů zvyšují humanitární potřeby také klimatické změny, které přispívají k extrémních horkům, suchům, nebo naopak záplavám.

Největší počet lidí bude potřebovat v roce 2023 pomoc v Etiopii, a to asi 28,6 milionu, což je o třetinu více než letos, uvedla agentura EFE. Na druhém místě je v tomto odhadu Afghánistán s 28,3 milionu lidí, kteří budou potřebovat humanitární pomoc, a na třetím Kongo (26,4 milionu). Zhruba stejný počet lidí jako letos bude napřesrok potřebovat humanitární pomoc v Sýrii či v Jemenu.

Na Ukrajině bude humanitární pomoc potřebovat odhadem přes 17 milionů lidí, citovala ze zprávy agentura EFE.

Před rokem úřad OSN odhadoval, že letos počet lidí závislých na humanitární pomoc dosáhne 274 milionů. K minulému měsíci ale toto číslo vzrostlo na 324 milionů, zejména v důsledku války na Ukrajině, ale i z dalších důvodů.

Témata:  OSN,  humanitární pomoc

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.