Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Humanitární pomoc bude v roce 2023 potřebovat rekordních 339 milionů lidí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Příští rok bude humanitární pomoc ve světě potřebovat na 339 milionů lidí v sedmi desítkách zemí. Vyplývá to ze zprávy Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA). Podle jeho odhadu bude na tuto pomoc potřeba asi 51,5 miliardy dolarů (asi 1,2 bilionu Kč), což je o 25 procent více ve srovnání s potřebou pomoci z počátku letošního roku. Důvodem nárůstu jsou ruská invaze na Ukrajinu či záplavy a sucho v řadě zemí zhoršené klimatickými změnami.

"Je to šokující a tragické číslo. Smrtící sucha a záplavy způsobují zmatek v oblastech od Pákistánu po Africký roh a válka na Ukrajině proměnila část Evropy v bitevní pole," uvedl šéf úřadu OCHA Martin Griffiths. Dodal, že ve světě je nyní vysídleno sto milionů lidí, což je dosud nejvíce. Připomněl také pandemii covidu-19, která postihla výrazně nejchudší země.

Úřad OSN odhadl, že nejméně 222 milionů lidí v 53 zemích bude ke konci letošního roku čelit akutní potravinové nedostatečnosti a že 45 milionům lidí ve 37 zemích hrozí hladovění.

Kromě ozbrojených konfliktů zvyšují humanitární potřeby také klimatické změny, které přispívají k extrémních horkům, suchům, nebo naopak záplavám.

Největší počet lidí bude potřebovat v roce 2023 pomoc v Etiopii, a to asi 28,6 milionu, což je o třetinu více než letos, uvedla agentura EFE. Na druhém místě je v tomto odhadu Afghánistán s 28,3 milionu lidí, kteří budou potřebovat humanitární pomoc, a na třetím Kongo (26,4 milionu). Zhruba stejný počet lidí jako letos bude napřesrok potřebovat humanitární pomoc v Sýrii či v Jemenu.

Na Ukrajině bude humanitární pomoc potřebovat odhadem přes 17 milionů lidí, citovala ze zprávy agentura EFE.

Před rokem úřad OSN odhadoval, že letos počet lidí závislých na humanitární pomoc dosáhne 274 milionů. K minulému měsíci ale toto číslo vzrostlo na 324 milionů, zejména v důsledku války na Ukrajině, ale i z dalších důvodů.

Témata:  OSN humanitární pomoc

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.