Ekonom Lukáš Kovanda: Za Valentýna letos lidé v Česku dají 2,6 miliardy korun

V těchto dnech vrcholí období valentýnských nákupů. Zpravidla trvá od 9. do 14. února, což je „Den D“, Den svatého Valentýna, „svátek všech zamilovaných“.

Obliba Valentýna rostla v Česku v uplynulém desetiletí zhruba třikrát rychleji než ve světě. Alespoň tedy po přihlédnutí k růstu valentýnských výdajů v ČR a ve světě. Z nejnovější edice studie Mastercard Love Index vyplývá, že Češi za uplynulých deset let navýšili své valentýnské výdaje o zhruba 550 procent, zatímco ve světě činilo navýšení 180 procent.

Je třeba ovšem vzít v potaz odlišné cenové hladiny v ČR a v zahraničí, odlišnou cenovou strukturu, jiné valentýnské zvyklosti, podíl populace, který Valentýna v dané zemi skutečně slaví, rozdílnou počáteční srovnávací základnu či makroekonomický vývoj v ČR a v zahraničí, včetně vývoje kursů měn. Teprve pak bychom mohli spolehlivěji určit o kolik výrazněji skutečně narůstá obliba Valentýna v ČR a jinde ve světě.

K nejoblíbenějším valentýnským dárkům, které lidé v ČR pořizují online, patří poukazy na pobyt, masáže a dále dárky jako květiny, čokolády či upomínkové předměty, vyplývá z prodejních dat slevového portálu Slevomat. Například počet nákupů květin za uplynulých deset let stoupl v Česku o přibližně 180O procent, vyplývá ze zmíněného Mastercard Love Indexu.

Valentýna tak či onak slaví zhruba čtvrtina populace ČR starší patnácti lety, tedy necelé 2,3 milionu lidí. Letos lze na základě dat z minulých let předpokládat, že muži za dárky na Valentýna utratí v průměru zhruba 1000 korun, ženy zase průměrně 850 korun.

Letos valentýnské výdaje obyvatel ČR navýší tržby příslušných obchodníků o zhruba dvě miliardy korun. Vyplývá to z výpočtu na základě příslušných průzkumů ohledně valentýnských výdajů Čechů v minulých letech, zohledňujícího vývoj cenové hladiny, maloobchodních tržeb a nálady spotřebitelů v uplynulých měsících.

Češi na Valentýna nejčastěji utrácí za květiny, bonboniéry nebo různá přáníčka. Dále za šperky, masáže, spodní prádlo, parfémy, ale i sklenice na šampaňské nebo dovolené ve městech, jako jsou Paříž či Benátky (pokud to pandemické okolnosti umožňují).

Z rostoucí obliby se po odeznění covidu opět těší valentýnské zážitkové dárky, jako romantický let letadlem, projížďka na „gondole“ po Vltavě a Čertovce v Praze nebo romantická noc v některém z luxusních hotelů.

Běžně platí, že zhruba čtyřicet procent z těch obyvatel ČR, kteří Valentýna slaví, bere svoji drahou polovičku na večeři do restaurace. Letos utratí v průměru až 1300 korun. Tržby provozovatelů restaurací tedy díky Valentýnu stoupnou až o zhruba 600 milionů korun.

Celkově tedy Valentýn letos na tržbách prodejcům a provozovatelům restaurací vynese zhruba 2,6 miliardy korun.

Valentýnské výdaje Čechů v běhu let postupně citelně narůstají. Celkově však i tak hluboce zaostávají za výdaji vánočními, silvestrovskými nebo velikonočními, což jsou svátky, které na rozdíl od Valentýna nejsou do Česka „importovány“.

V Česku Valentýna slaví zejména mladší věkové skupiny. V některých z těchto skupin vzrostly výdaje na Valentýna od roku 2015 na zhruba dvojnásobek. To souvisí nejen s postupným zabydlováním tohoto svátku v ČR, ale také s ekonomickou prosperitou druhé poloviny desátých let, tehdejší rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti či poměrně dobrou spotřebitelskou náladou a vysokou ochotou utrácet. Tuto náladu narušila nejprve pandemie a nyní doznívající inflace a ekonomická stagnace, které způsobí, že mnozí lidé budou mít Valentýna chudšího, případně oslavu tohoto svátku zcela vypustí. Ti, co si jej připomenou, pak sice utratí v průměru více než v minulosti, ale pořídí kvůli inflaci méně „valentýnského“ zboží nebo služeb.

Témata:  Valentýn (svátek zamilovaných),  květiny