Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EK zahájila další vyšetřování Googlu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Evropská komise (EK) zahájila další vyšetřování americké internetové společnosti Google. Tentokrát chce zjistit, zda firma neomezuje konkurenci na trhu technologií pro digitální reklamu. A to tím, že upřednostňuje vlastní služby pro on-line reklamu před konkurenčními vydavateli, zadavateli reklamy a podniky, které nabízejí podobné služby. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Komise chce především posoudit, zda Google třetím stranám neomezuje na webových stránkách a v aplikacích přístup k uživatelským údajům pro reklamní účely.

"Služby on-line reklamy jsou jádrem toho, jak Google a vydavatelé vydělávají na svých on-line službách. Google sbírá data, která využívá pro konkrétní reklamní účely, prodává reklamní prostor a zároveň vystupuje jako zprostředkovatel on-line reklamy," uvedla místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová, která má na starosti i hospodářskou soutěž. "Google je tedy přítomen skoro na všech úrovních dodavatelského řetězce pro zobrazování on-line reklamy," dodala. Komise má podle ní obavy, že Google konkurenčním službám on-line reklamy soutěž ztížil v segmentu označovaném jako "ad tech stack".

Google měl v loňském roce na tržbách z on-line reklamy 147 miliard dolarů (3,2 bilionu Kč), což je víc, než kolik vygenerovala jakákoliv jiná firma v této branži. Reklama na jeho nástrojích, včetně vyhledávače, serveru YouTube nebo pošty Gmail, se také zásadní měrou podílela na celkových tržbách a zisku.

Témata:  Google

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.