Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Domácnosti v příštím roce ušetří za elektřinu a plyn

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Češi v příštím roce zpravidla ušetří za elektřinu a plyn. Vyplývá to z dnešního oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny stanovuje, a vyjádření analytiků. Někteří lidé mohou podle odborníků ušetřit stovky až nižší tisíce korun ročně, jiným se cena prakticky nezmění. Záleží na konkrétní smlouvě, distribučním území a také k čemu danou komoditu lidé využívají a jak jsou ve vyhledávání nabídek aktivní. Za elektřinu si naopak připlatí firmy a podniky, důvodem je předpokládaný nárůst podpory pro takzvané zelené zdroje.

ERÚ dnes uvedl, že regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti příští rok klesne v průměru o 1,7 procenta a u plynu o 1,6 procenta. Pro velmi vysoké a vysoké napětí, které využívají mimo jiné průmyslové podniky, naproti tomu vzroste regulovaná složka ceny elektřiny pro příští rok o 11,5, respektive 6,5 procenta. Cena plynu pro velkoodběratele by naopak mohla klesnout, úřad počítá s poklesem celorepublikového průměru regulovaných cen o 3,2 procenta.

"Nejvíce ušetří ty domácnosti, které intenzivně danou komoditu využívají. To znamená, kteří buď elektřinou nebo plynem nejen vaří, ale zejména topí. Celkové úspory se v odhadu mohou pohybovat u domácností pro větší spotřeby na úrovni čtyř procent, u plynu je to až kolem sedmi procent celkových ročních nákladů na energii," řekl dnes předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.

V případě domácností tvoří regulovaná část stanovována úřadem přibližně polovinu výsledné ceny elektřiny, u plynu necelou třetinu. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé. Pro podniky pak tvoří regulovaná složka kolem 40 procent výsledné ceny elektřiny, u plynu zhruba čtvrtinu.

"V současné době předpokládáme, že pro domácnosti dojde ke snížení celkové ceny a pro vysoké a velmi vysoké napětí při zachování ceny silové elektřiny jako v loňském roce dojde k nárůstu maximálně okolo dvou až tří procent, což je na úrovni inflace. Považuji to za dobrou zprávu, vezmu-li v potaz, že cenu negativně ovlivňuje naprosto nezodpovědná politika při podpoře obnovitelných zdrojů v letech 2009 až 2010, což nás ročně stojí skoro 50 miliard korun," řekl ČTK ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Více než polovinu nákladů na podporované zdroje, 27 miliard korun, uhradí státní rozpočet. Zbývající část pokrývají zákazníci. "Drobní spotřebitelé ve většině případů přispívají 495 korun z každé odebrané megawatthodiny elektřiny, což je zároveň zákonný strop, který nesmíme překročit. Velcí odběratelé proti tomu přispívají typicky podle svého rezervovaného příkonu, což je pro ně výhodnější a bude tomu tak i nadále, ačkoliv příspěvek vzroste," uvedl Trávníček.

ERÚ kvůli předpokládanému navýšení nákladů požádal dopisem ministerstvo financí, aby zvážilo navýšení příspěvku na podporované zdroje ze státního rozpočtu. Havlíček i Trávníček dnes uvedli, že pro příští rok mohla být státní dotace nižší, podle informací Trávníčka se původně uvažovalo nad zhruba 24 miliardami korun. "Danou situaci jsme s ERÚ i ministerstvem financí aktivně řešili, podařilo se nám obhájit 27 miliard korun, původně bylo méně," potvrdil Havlíček. Požadavek ERÚ na další zvýšení státní dotace má z pohledu průmyslu smysl, uvedla dnes Hospodářská komora.

Témata:  energetika elektřina zemní plyn

Aktuálně se děje

26. června 2025 11:13

17. června 2025 12:34

Dovolená snů se může změnit v noční můru

Na vlastní pěst, nebo si užít připraveného balíčku, to je dilema mnoha cestovatelů, kteří se chystají na dovolenou. Zájezd spotřebitelům přináší mnoho výhod a robustnější ochranu. Kdy se objednané služby považují za zájezd a na co si dát pozor při jeho nákupu? 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Stát hospodaří nejlépe za 6 let. Brzy ale přijde účet za obranu i Green Deal

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.