Češi si po delší době utáhnou opasky. Letos citelně podraží i potraviny

Stále však jde jen o „zahřívací kolo“ v porovnání s tím, co nás čeká letos. Letos průměrná celoroční míra inflace dosáhne či mírně převýší úroveň sedmi procent, přičemž v lednu bude i více než desetiprocentní. Půjde tak o nejvýraznější měsíční meziroční inflaci od poloviny roku 1998, kdy naposledy její míra dosáhla dvojciferné hodnoty. Lidé v ČR si tedy letos „utáhnou opasky“, neboť míra inflace poprvé od krizového roku 2013 překoná průměrné tempo růstu nominálních platů a mezd.

Prosincovou míru inflace podobně jako v listopadu 2021 opticky snižuje redukce sazby DPH na energie z 21 na nula procent. V listopadu tato redukce snížila míru inflace o jeden procentní bod. Pokud by tedy Babišova vláda k redukci nepřistoupila, přesáhla by prosincová inflace 7,5 procenta, takže by byla nejvyšší od října roku 1998.

Nicméně konečný údaj 6,6 procenta je v souladu s expertními odhady. Inflace tak přestává překvapovat svým nadměrným růstem, což je první náznak toho, že se inflační situace v ČR může začít stabilizovat. Už totiž jde o pojmenovaný problém, který centrální banka a koneckonců i Fialova vláda vnímají jako zcela klíčový a podnikají – či podniknout zamýšlí – proti němu razantní kroky. Fialova vláda však odmítá pokračovat v praxi redukce sazeb DPH na energie. To počátkem roku 2022 přispěje k růstu míry inflace právě až nad úroveň deseti procent, neboť vzestup cen energií bude klíčovým tahounem inflace i v letošním roce.

Například elektřina v prosinci meziročně zlevnila o patnáct procent a zemní plyn o necelých osm procent. Právě vlivem snížení sazby DPH. Jenže tento efekt se již za leden nezopakuje. Navíc v lednu například upravuje své ceníky směrem nahoru, v průměru o zhruba třetinu, největší dodavatel elektřiny domácnostem, společnost ČEZ. Nadále jako v prosinci i v lednu pokračuje enormní meziroční růst cen pohonných hmot, tedy i dopravy, nebo bydlení, resp. imputovaného nájemného, jež nadále zdražuje vlivem růstu cen stavebních materiálů a nemovitostí jako takových.

Navíc už v prosinci znatelně zrychloval meziroční růst cen potravin, jimž si jinak loni citelné zdražování víceméně vyhýbalo. Například brambory podražily o skoro pětinu, cukr o takřka osmnáct procent, pečivo o necelých sedm procent, mléko a sýry o necelých šest. Růst cen potravin bude v roce 2022 dále zrychlovat, z podstatné míry vlivem nynějšího zdražování energií. Na růst cen potravin, stejně jako energií, jsou zvláště citlivé sociálně nejzranitelnější vrstvy. Inflace tak letos bude mnohem více než loni i problémem sociálním. 

Koruna v reakci na oznámení prosincové inflace vůči euru mírně posílila. Celkově ale trh mírní svůj předpoklad ohledně dalšího letošního zvyšování základní sazby České národní banky. Ta by podle trhu měla vzrůst do března na 4,5 procenta, ze stávající úrovně 3,75 procenta. Zpevňování koruny totiž utahuje měnové podmínky natolik, že podle trhu nebude třeba jít se základní sazbou na úroveň 4,75, nebo dokonce pěti procent. Tento předpoklad ale může vzít za své příští měsíc, po oznámení lednových čísel k inflaci. Pokud ta trh překvapí směrem nahoru, nelze stále vyloučit růst základní sazby ČNB ještě v letošním prvním čtvrtletí až na úroveň pěti procent.

Témata:  inflace,  zdražování,  potraviny