Zavřené obchody i v neděli? Není to nereálné

Čeští maloobchodníci volají po tom, aby se zákon o zákazu prodeje o vybraných svátcích rozšířil také na neděle. Odvolávají se přitom na skutečnost, že taková legislativa platí i v mnoha evropských zemích. Tato problematika je různými způsoby regulována v celkem osmi členských státech EU. V Česku zatím podobné záměry nejsou na pořadu dne, podle malých tuzemských obchodníků tak současný stav nahrává především zahraničním obchodním řetězcům. „Snažíme se jejich neustálému rozpínání vzdorovat, ovšem místo toho, aby stát české prodejce podporoval, dusí je hlavně větší administrativní a daňovou zátěží. Jedním z řešení by bylo omezení nedělního prodeje. Především pro prodejny na venkově je nedělní provoz značně nerentabilní, tyto obchody však nechtějí kvůli možnému odlivu zákazníků k velkým řetězcům zavírat. Plošný zákaz prodeje v neděli by proto českým obchodníkům určitě pomohl,“ řekl předseda Družstva CBA Roman Mazák.

Jako příklad hodný následování maloobchodníci nejčastěji používají sousední Německo a Rakousko. U západních sousedů mají obchody v neděli zavřeno, existují však výjimky jako pekařství, prodejny mléčných výrobků či novinové stánky. Zákaz se netýká ani obchodů na nádražích a letištích či čerpacích stanicích. Jednotlivé spolkové země pak mohou na 4 neděle v roce udělit výjimku a prodej v obchodech povolit. Naopak Rakousko tolik prostoru pro výjimky neposkytuje, týkat se mohou pouze prodejen v turistických oblastech.

Ze zemí směrem na východ se s omezením nedělního prodeje lze setkat v Maďarsku a Řecku. V prvním případě je forma regulace podobná jako u Německa – maďarská legislativa dává výjimky prodejcům pečiva a mléčných výrobků, kteří mohou mít otevřeno od 5 hodin, zavřít však musejí nejpozději v poledne. Uzavření obchodů se pak netýká ani adventních nedělí. Výjimka platí i pro malé prodejny, které provozují jejich vlastníci či rodinní příslušníci, ti si tak mohou otevírací dobu přizpůsobit vlastním potřebám. Poslední tři neděle před Štědrým dnem pak výjimečně povoluje otevřít obchody i legislativa v Norsku. V případě zmíněného Řecka jsou zavřené v neděli prakticky všechny obchody, výjimky se týkají pouze pekařství či květinářství, místní samosprávy pak mohou dát zvláštní povolení například obchodům v turistických oblastech.

Ve Francii se otevírací době obchodů věnuje zákoník práce, podle kterého by zaměstnanec měl trávit v práci maximálně šest dní v týdnu. Na neděli by tedy mělo připadat volno. Pokud však chtějí obchody otevřít i v tento den – například potraviny tak mohou činit až do 13 hodin – musejí mít zaměstnanci náhradní volno a jejich zájem pracovat musí být dobrovolný. Místní prefektury pak mohou udělit výjimku na neděli i prodejnám v turistických oblastech. Obchody v neděli bývají zavřeny i v sousední Belgii, tamní zákony však umožňují povolit prodej během šesti nedělí v roce. Zpravidla se tak děje během adventu, otevření obchodů se však velmi často odvíjí od vzájemné domluvy mezi obchodníky. Posledním státem EU, kde obchody v neděli hlásí zavřeno, je Nizozemsko. Výjimku v této zemi může konkrétnímu obchodu udělit pouze daná obec.

Podle Romana Mazáka se většina zemí, kde je regulována nedělní otevírací doba obchodů, snaží mnohem více pomáhat vlastním malým prodejcům, než je tomu v případě Česka. Částečně mu v tom dávají za pravdu také statistiky – zatímco supermarketů a hypermarketů v tuzemsku každoročně přibývá, počet malých prodejen na venkově rok od roku klesá. „Aby stát mohl garantovat dostatečnou obslužnost venkova potravinami, bude muset nakonec vydat nemalé peníze na dotace, aby prodejny udržel při životě. Bylo by tedy rozhodně efektivnější, kdyby byly velké řetězce spíše drženy na uzdě, než aby jejich počet neustále narůstal a tradiční trh byl státem přehlížen,“ uzavřel Mazák.

Témata:  maloobchod,  obchody