Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

HDP potvrzuje chuť firem investovat, roste poptávka po penězích

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Výsledky HDP za třetí kvartál potvrzují současnou dynamiku české ekonomiky - za poslední dva roky česká ekonomika vždy ve třetím čtvrtletí zvolnila, nyní je tomu naopak. Naše hospodářství tak stále ještě nevyčerpalo potenciál svého růstu a podobnou situaci lze očekávat i do konce roku, informuje Jiří Mesároš, finanční specialista serveru Dluhopisy.cz.

Jedním z klíčových faktorů jsou podle mne firemní investice. Zde můžeme i v dalším období očekávat silný apetit firem s vysokým tlakem na potřebu finančních zdrojů. Jen objem emisí na největším českém dluhopisovém portále Dluhopisy.cz vzrostl během roku 2017 pětinásobně a celková částka dosáhla již téměř jedné miliardy korun. Tolik chtějí malé a střední podniky po svých investorech, aby mohly dále růst.

Vzhledem k tomu, že řada těchto investic směřuje následně do nových technologií a modernizace provozu, lze výhledově očekávat v tomto segmentu i růst tolik poptávané produktivity práce. Samozřejmě tyto firmy patří i k největším zaměstnavatelům na českém trhu práce, jen živnostníci zaměstnávají třetinu všech pracujících, proto i zde bude pokračovat velká poptávka po kvalifikované pracovní síle.

Témata:  HDP ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.