ROZHOVOR - Politické strany před volbami slibují hory doly. Řada těchto slibů se týká ekonomických otázek, jako jsou navyšování minimální mzdy, nebo naopak zrušení superhrubé mzdy. Jsou takové sliby splnitelné? A jak případné změny prospějí lidem? I k tomu se pro EuroZprávy.cz vyjádřila ekonomka a ředitelka poradenské společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.
Česko několik dní před volbami ovládla kauza ohledně těžby lithia. Zatímco podle KSČM, ANO a SPD by měla těžba zůstat v rukou státu, podle ČSSD by se těžby mohl ujmout zahraniční investor. Co by bylo pro českou ekonomiku výhodnější?
V tomto případě hrozí, že dojde ke zcela zásadnímu nepochopení jádra celé kauzy. A že se „svede stopa“ špatným směrem.
To, co mně na této kauze zaráží, je nejasný původ investora. Zejména jeho registrace na Panenských ostrovech. Daňový ráj má několik funkcí. Jmenuje se sice „daňový“ ráj, ale daně jsou jen jednou z více funkcí, které mají. Minimálně stejně podstatnou funkcí daňového ráje bývá skrytí vlastnické struktury. Připomeňme, že něco podobného je možno vystopovat u kauzy solárních elektráren, je veřejným tajemstvím, že mezi solárníky jsou i někteří bývalí čeští politici, kteří si v podstatě ušili solární zákony na míru.
A právě v tom vidím největší problém tohoto kontraktu. Veřejnost se sice cítila pobouřena tím, že kontrakt byl podepsán se zahraniční, nikoliv českou firmou, ale to osobně považuji za prkotinu – ekonomická teorie merkantilismu, která vychází z předpokladu, že majetek se má hromadit a zpracovávat na území jedné země, je už dávno překonaná a bylo jasně historií prokázáno, že takto to nefunguje. Podstatné je lithium těžit; ne to, zda technologie bude česká či australská. Takže tady bych problém nehledala. Vidím ale problém v tom, že kontrakt vzbuzuje pochybnosti právě kvůli oné skryté vlastnické struktuře. Proč má někdo motiv skrývat se? Nejspíš proto, že nechce, aby byl znám, protože by mu to mohlo uškodit. Komu by mohlo uškodit, že je znám? Buď nějakému politikovi, nebo někomu s pohybnou pověstí a historií.
My vlastně vůbec nevíme, jestli čirou náhodou v pozadí kontraktu nestojí některý politik, který si založil firmu na Panenských ostrovech a následně prázdnou schránku v Austrálii… Vyloučit to totiž v tomto stavu vůbec nelze. Úvaha prezentovaná veřejnosti tak, že by mělo být problémem, že investor je ze zahraničí, je trochu zavádějící. V jejím pozadí stojí vlastně nevyřčený předpoklad, že „zisky musíme držet doma“. To je vlastně stejný předpoklad, který vede k nekonečným diskusím o tom, zda nějak nezakázat repatriaci zisků ze zahraničních investic u nás. Jenomže tahle úvaha má jednu zásadní chybu.
Musíme si uvědomit, že lithium je dost možná nafouklá bublina. Je relativně vzácné a drahé. Tudíž automobilové a další společnosti se usilovně snaží hledat za lithium náhradu. My nemáme technologii, nevíme, zda za deset let bude lithium stále ještě zajímavé, a navíc lithium se u nás bude těžit poměrně drahou technologií přímo z rudy (to je asi takový rozdíl jako těžit ropu z vrtu či z břidlic hydraulickým štěpením – obojí je jinak technologicky i finančně náročné). Kdyby za těchto podmínek chtěl těžit stát, byl by to naprostý hazard s penězi daňových poplatníků. No a pokud jde o soukromou společnost, ta pochopitelně bude státu platit DPH, DPPO i úhradu z vydobytých nerostů, takže vůbec není pravda, že česká ekonomika přijde zkrátka.
Jedním z předvolebních taháků ČSSD je navyšování minimální mzdy. Nakolik je to v naší ekonomice udržitelné? Kam až může reálně stoupnout?
Ekonomicky to smysl vůbec nedává. Nikdy nebylo snazší rutinní pracovníky nahrazovat stroji: prodavačky, hlídače, vrátné, uklízečky, zahradníky. Místo nich při zvýšení minimální mzdy zaměstnavatelé „zaměstnají“ samoobslužnou pokladnu, alarm, závoru na čočku, autonomní robotický vysavač, autonomní sekačku. To všechno již dávno existuje a používá se a masovému rozšíření brání jen to, že někteří zaměstnanci jsou stále ještě levnější. Jenomže pokud tyto zaměstnance připravíme o práci, stanou se nezaměstnatelní, protože nemají žádnou kvalifikaci.
Argumentovat tím, že v minulosti jsme statisticky nepozorovali po zvýšení minimální mzdy nárůst nezaměstnanosti, není správné ze dvou důvodů. Zaprvé minimální mzda se nikdy nezvýšila na 16 000. Zadruhé jak jsem řekla, tito lidé se stanou nikoliv jen nezaměstnaní, ale nezaměstnatelní. To je rozdíl. Oni se totiž už nemají šanci uplatnit kvůli své nízké kvalifikaci. Tedy oni si už ani práci hledat nebudou. Jednoduše z trhu práce vypadnou. Ve statistikách přestanou figurovat. Nezaměstnanost se tak statisticky nezvýší, ale zvýší se kolonka „ekonomicky neaktivní obyvatelstvo“.
Co mají dělat zaměstnavatelé, kteří na státem nařízené navýšení nemají? Propouštění přece povede k nezaměstnanosti a tím ekonomiku opět potopí.
Pochopitelně. To ale vykládejte ČSSD, ne ekonomům. Pochopitelně, že zvýšení minimální mzdy – jak jsem právě vysvětlila, poškodí zaměstnavatele, protože jim zvýší náklady, zaměstnance, protože jim zvýší nezaměstnanost, i nás všechny, protože všichni se budeme muset skládat na vyšší sociální dávky v nezaměstnanosti, a protože nám pomaleji poroste životní úroveň kvůli zpomalení celé ekonomiky. Nápad ČSSD škodí všem kromě sociálně-demokratickým politikům, kterým přihraje naivně nevědomé hlasy.
ODS staví svůj program na zrušení superhrubé mzdy. Opravdu by se po jejím zrušení uvolnily ruce podnikatelům a měli by více peněz na investice a pro zaměstnance?
Bohužel v ekonomice neplatí takto přímočará rovnátka, ekonomika je víc o psychologii než o matematických výpočtech. Nemůžeme si tedy být na % jisti, že by se tento předpoklad splnil. Jediné, co můžeme říci, že tento předpoklad dává smysl. Přesto by bylo zkratkovité tvrdit, že zaměstnavatelům nutně zůstane víc peněz – jednoduše proto, že ekonomika se už dostala do stádia zpomalování svého růstu. Nyní už spíš dojde k mírnému ekonomickému ochlazení. Příští vláda, ať už tedy bude složená z jakýchkoliv stran, bude mít tu smůlu, že jí opozice bude připisovat údajnou vinu na tomto zpomalení – což vůbec nemusí být pravda. Můžeme to tedy otočit – může říci, že zrušení superhrubé mzdy by bylo aspoň nějakou pomocí pro zaměstnance i zaměstnavatele v době ekonomického ochlazení.
Kde by stát v takovém případě sháněl chybějící příjmy do státní kasy?
To ODS, pokud tedy vím, takto implicitně neříká. Nicméně můžeme spekulovat. Peníze by se daly sehnat třeba tak, že bychom opět zeštíhlili státní správu o oněch 30 000 státních zaměstnanců, kterých přibylo během posledních čtyř let. Ale nevím, zda toto ODS plánuje… Jde jen o mou dedukci.
Hnutí ANO navrhuje také zrušení superhrubé mzdy. V programu navíc píše: "Oproti dnešním reálným sazbám 20,1 a 24 %, které jsou důsledkem navyšování základu daně o pojistné placené zaměstnavatelem, prosadíme nové sazby 19 a 24 % z hrubé mzdy, které nahradí i stávající solidární přirážku." Co přesně si pod tím má volič představit?
Já se vám bez mučení přiznám, že nevím, jak přesně to ANO míní. Zejména mě mate, že se takové úpravy ANO nesnažilo prosadit během posledních čtyř let… Mate mě také odkaz na „navyšování základu daně o pojistné placené zaměstnavatelem“ – není mi úplně jasné, co z toho nyní má plynout. Proč o tom mluvíme. Možná si jen sedím na vedení. Ale dávám v úvahu tuto možnost: Pokud mi tato formulace připadá poněkud chaotická, byť ekonomiku sleduju každý den, jak vysoká je pravděpodobnost, že záměr přesně pochopí ti, kterých by se to mělo týkat?
Témata: minimální mzda, platy / mzdy, ekonomika, finance
Související
1. září 2024 15:25
2. května 2024 12:49
7. prosince 2023 12:32
14. října 2023 14:54
1. června 2023 17:24