Jste evidováni na úřadu práce? Na dohodu o provedení práce si brzy již nepřivyděláte

Možnosti nekolidujícího zaměstnání, tedy takového, které je možné vykonávat při evidenci na úřadu práce, však využívají i mnozí další. Nyní by se ale podmínky měly změnit a omezit. Senát v červnu schválil novelu zákona o zaměstnanosti, která by mohla začít platit již od července. „Podle této úpravy si lidé evidování na úřadu práce nebudou moci nově přivydělávat na dohodu o provedení práce,“ uvádí Ivana Brancuzká, manažerka společnosti Contract Administration. Jak se podmínky změní a jaké možnosti budou uchazeči nově mít shrnuje Ivana Brancuzká na následujících řádcích.Změny u nekolidujícího zaměstnání

Pojmem nekolidující zaměstnání je zpravidla označeno takové zaměstnání, které mohou lidé vykonávat i přestože jsou evidování na úřadu práce a není tedy v rozporu s jeho pravidly. Podmínkou je, že uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti a zároveň výše jeho přivýdělku nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tedy 5 500 korun měsíčně. „Doposud platilo, že si uchazeči mohli přivydělávat jak na dohodu o pracovní činnosti či klasický pracovní poměr, tak na dohodu o provedení práce. To však nová úprava mění a práce na dohodu o provedení práce již nebude možná, resp. povede k vyřazení z evidence nebo k tomu, že se nebude moci v době trvání tohoto pracovněprávního vztahu do evidence přihlásit“ uvádí Brancuzká.

Uchazeči evidovaní na úřadu práce si tak mohou přivydělávat už jen na klasický pracovní poměr nebo na dohodu o pracovní činnosti za podmínky, že nepřesáhnou stanovených 5 500 korun za měsíc. Nicméně mezi dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti je jistý rozdíl. Uchazeči musí u brigády dohodnuté na DPČ počítat s nižším výdělkem než u práce na dohodu o provedení práce, a to z důvodu odvodů na sociální a zdravotní pojištění. V případě dohody o provedení práce je totiž zdravotní a sociální pojištění odváděno až z výdělku, který přesahuje 10 000 korun měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Oproti tomu u dohody o pracovní činnosti je hranice podstatně nižší a sociální a zdravotní pojištění je odváděno z výdělku, který přesahuje 2 500 korun. „Pro uchazeče byla dohoda jednoznačně výhodnější. Protože jim v tomto případě zůstával výdělek celý. Nyní bude tato částka ponížena o sociální i zdravotní pojištění“ uvádí Brancuzká.

Pokud novela vstoupí v platnost, mohla by začít platit již v červenci. V případě, že budou mít osoby registrované na úřadu práce přivýdělek založený na dohodě o provedení práce, budou mít lhůtu tří měsíců, během které budou mít možnost přejít na dohodu o pracovní činnosti, na pracovní poměr, nebo tedy dohodu o provedení práce ukončit.

Ivana Brancuzká pak také připomíná, že je nezbytné každý přivýdělek úřadu práce oznámit, a to nejpozději v den nástupu do daného zaměstnání. „Pokud by jej měli uchazeči sjednané už před přihlášením na pracovní úřad, musí o něm informovat v den podání žádosti o zprostředkování zaměstnání,“ doplňuje. Zároveň musí úřadu doložit výši výdělku. V případě, že by tyto podmínky nedodrželi, mohou být z evidence vyloučeni.Podpora v nezaměstnanosti

Jak již bylo výše řečeno, nelze pobírat podporu v nezaměstnanosti a zároveň mít přivýdělek. „Situace je taková, že možnost přivýdělku většinou využívají až ti, kterým skončil nárok na podporu, vzhledem k tomu, že ta obvykle bývá vyšší,“ uvádí Brancuzká. Pokud se však uchazeči rozhodnou pro přivýdělek v období, kdy jim ještě náleží podpora, je po tuto dobu dočasně pozastavena a vyplácena jim bude opět až po ukončení pracovní činnosti. „Uchazeči se tedy nemusí bát, že by o podporu za toto období přišli. Doba vyplácení jim opět bude pokračovat ihned, jakmile ukončí dohodu o pracovní činnosti“ doplňuje Brancuzká.

Témata:  zaměstnanci,  Úřad práce,  práce,  ekonomika