Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kdo zapláče nad rozlitým mlékem aneb náhrada škody v obchodě nebo restauraci

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Už se vám někdy stalo, že vám na nové bílé šaty vylil číšník kávu? Nebo že na vás v prodejně neopatrný zákazník shodil láhev červeného vína, která se rozbila a osprchovala vás od hlavy k patě? Potkat to může každého, a proto je dobré vědět, co v takové situaci dělat a od koho žádat náhradu škody.

Odpovědnost provozovatele prodejny za to, co se v jejích prostorách děje, je sice široká, ale ne neomezená. Na jeho vrub tak jdou jen škody, které způsobí jeho zaměstnanci nebo které mají původ v provozu prodejny. „Není důležité, zda ke škodě došlo proto, že některý zaměstnanec zanedbal své povinnosti, a zda se škodě dalo či nedalo předejít. Provozovatel odpovídá za vše, co provozem své prodejny způsobí, i kdyby při své činnosti neporušil žádnou zákonnou povinnost,“ upřesňuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Zcela jinak tomu bude, pokud vám škodu způsobí svým zaviněním jiný zákazník. Za to již provozovatel prodejny neodpovídá a hojit se můžete jen na konkrétním viníkovi. Správná reakce vám v podobné chvíli může ušetřit mnoho nepříjemností. Pokud je provinilec rozumný a má snahu napravit škody, které napáchal, obejde se to bez větších potíží. Někteří lidé ale raději vezmou rychle do zaječích, aby se nemuseli ze svých činů nikomu zpovídat. „Poškozený je oprávněn proti škůdci sám zakročit a přiměřeným způsobem si vynutit jeho součinnost. To ale platí jen pro případy, kdy je zjevné, že by pomoc orgánu veřejné moci přišla příliš pozdě,“ vysvětluje Lukáš Zelený.

V praxi to znamená, že pokud začne viník z místa činu utíkat, smíte mu vhodným způsobem zabránit v opuštění prodejny až do doby, než na místo dorazí policie. Ta může viníka vyzvat k prokázání totožnosti, má-li na tom jiná osoba právní zájem. „Pokud navíc jednání pachatele naplňuje znaky trestného činu nebo přestupku, ujme se policie i dalšího postupu ve věci a měla by celý případ prošetřit. Jinak vám může pomoci alespoň k získání informace, proti jaké konkrétní osobě podat žalobu na náhradu škody,“ doplňuje Zelený. Pozdější odhalování totožnosti viníka nemusí být jednoduché ani tehdy, pokud je v prodejně nainstalován kamerový systém.

O pomoc můžete požádat i vedoucího prodejny nebo některého ze zaměstnanců. Pokud dojde ke škodě na vystaveném zboží, bude zřejmě i v jejich zájmu zjistit si totožnost pachatele. Celou událost je také vhodné zdokumentovat a výši škody přesně vyčíslit. Před soudem nestačí jen ukázat na viníka prstem, ale musíte existenci škody a okolnosti jejího vzniku prokázat. Jako důkaz vám mohou posloužit třeba výpovědi jiných zákazníků, kteří incident viděli. Budou-li k tomu svolní, vezměte si na ně určitě kontakt. „Poškozený by měl nejméně sedm dní před podáním žaloby k soudu zaslat viníkovi výzvu k uhrazení dlužné částky. V opačném případě totiž nebude u soudu oprávněn žádat o náhradu nákladů řízení,“ radí Lukáš Zelený.

Témata:  dTest obchody víno

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.