Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Britská libra po rozhodnutí Mayové vypsat předčasné volby sílí

GBP (libra)
GBP (libra)
Foto: Pixabay

Po oznámení britské premiérky Theresy Mayové vypsat předčasné volby na 8. června 2017, jsme zaznamenali masivní posilování libry.

Za tímto posílením stojí podle mě několik faktorů. Jedním z nich je jednoduše krytí krátkých pozic. Objevila se dramatická zpráva, a když se něco takového stane na trhu výrazně spekulujícím na krátkou pozici GBP, prvním instinktem je krytí těchto pozic, abyste měli čas situaci zhodnotit. Myslím tedy, že velký význam lze připsat krytí krátkých pozic. Kromě toho jsme také prorazili několik klíčových úrovní, zejména u páru GBP/USD. 

Nedávno jsme dosáhli lokálního maxima těsně nad 1,26, kde se také nachází 200denní pohyblivý průměr. Kromě toho jsou tu všechny úrovně až k 1,28, což bylo předchozí velké minimum, na které měna spadla hned po oznámení výsledků referenda o brexitu loni v červnu – a i to bylo přerušované. Pohyb očividně ztěžuje i řada čekajících stop pokynů a podle mě i slabá likvidita vzhledem k tomu, že napjatě očekáváme první kolo francouzských prezidentských voleb. I když pohyb tedy vypadá působivě, myslím, že velká část posílení je způsobena hlavně čekajícími pokyny a slabou likviditou. Důležité je, co se stane příští týden po prvním kole francouzských prezidentských voleb – to bude podle mě zásadní.

Pokud jde o kurz EUR/GBP, otázka je kolik důvěry v libru trh ještě má, když se podíváme, jaký má trh názor na euro.

Mezi 83,50 a 83,00 leží výrazná hranice. Když se podíváme na graf, máme tu formaci „hlava ramena“, jejíž spodní část se vytvořila jako důsledek referenda o brexitu. Tato úroveň na sebe soustředí silnou pozornost, stejně jako otázka, zda se udrží pozice 1,28. Pro USD/GBP bych řekl, že na zpětných odkupech se možná udrží i 1,27.

A jaké jsou politické vyhlídky?

Myslím, že právě červnové volby přinesou odpověď na spoustu  otázek. Mayová je jasně vnímá jako možnost, jak získat na domácí půdě silnější mandát skutečného vůdce většinově volené strany, a nikoliv jako někdo, kdo se prostě dostal k moci po odstoupení Davida Camerona.  A možná jí tento mandát přinese i větší důvěryhodnost při jednání s jejími unijními protějšky o brexitu. To bude také klíčová otázka, zda se jejich postoj vůbec nějak změní. Nemusí to tak být, ale nabízí se myšlenka, a současně i důvod nynějšího posilování libry, že to může znamenat tzv. „měkčí brexit“, resp. nižší riziko propuknutí scénáře tzv. „tvrdého brexitu“. Ten by spočíval v tom, že Velká Británie z EU prostě odejde a najde si vlastní cestu i s rizikem problémů pro britské firmy či hrozby přesunu působiště velkých bank na kontinent.

Musíme tedy toto oživení brát jako hotovou věc. Myslím, že by v krátkém období mohlo být trochu nadsazené kvůli slabé likviditě. Klíčový test můžeme čekat až počátkem příštího týdne.

Témata:  Velká Británie Brexit GBP (libra)

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.