Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Většina spotřebitelů nemění dodavatele energií. Důvody jsou strach, neznalost a lenost

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

77 % českých spotřebitelů v posledních třech letech nezměnilo dodavatele elektřiny či plynu. K hlavním důvodům přitom u poloviny z nich patří strach, neznalost nebo lenost. Pouze pětina z těch, kdo dodavatele nemění, je přesvědčena, že má se stávajícím dodavatelem výhodnou smlouvu.

Vyplynulo to z průzkumu, který si dTest nechal provést u společnosti GfK. Důvody tohoto stavu jsou podle zadavatele průzkumu zřejmé. Nabídka na trhu je nepřehledná a pro spotřebitele je tudíž obtížné zhodnotit, jestli se jim změna dodavatele vyplatí.

„Vyznat se v nepřeberném množství nabídek, porovnat cenu s konkurencí a najít pro sebe nejvýhodnější produkt je pro běžného smrtelníka velmi obtížné a časově náročné. Jen malá část spotřebitelů si dokáže sama spočítat, kolik skutečně při daném tarifu zaplatí,“ komentuje výsledky průzkumu ředitel dTestu Martin Černý. A dodává: „Lidé se obávají velké administrativní náročnosti změny dodavatele a bojí se, aby nenaletěli podvodníkům. Uvádějí také, že se v energetice nevyznají a nevědí, jak postupovat.“

Všechny zmíněné překážky zřejmě přispívají k tomu, že v průzkumu třetí nejčastější odpovědí respondentů na otázku, proč nemění dodavatele, bylo „nechce se mi to řešit“. Přitom výdaje domácností na energie nejsou zanedbatelné. Podle údajů Evropské komise (2015) tvoří 6,4 % z celkových výdajů domácnosti, český Energetický regulační úřad uváděl v roce 2012 dokonce 10 %.

„Změnit dodavatele energií by mělo být stejně obvyklé a jednoduché jako změnit jakéhokoli jiného obchodníka – když nejste spokojení se službami či cenou, prostě jdete jinam. Jsme si překážek na českém trhu s energiemi vědomi, proto jsme se rozhodli změnu dodavatele spotřebitelům již podruhé zprostředkovat formou aukce. Registraci do hromadné změny dodavatele elektřiny a plynu 'Chci výhodnější energie' spouštíme právě dnes, zúčastnit se mohou domácnosti z celé České republiky, přičemž registrace je nezávazná. Samotná aukce proběhne v únoru příštího roku,“ uvádí Martin Černý.

V rámci první hromadné změny dodavatelů energií pořádané dTestem změnilo v letošním roce dodavatele téměř 20 000 domácností. Dohromady ušetřily více než 140 milionů korun. Průměrná roční úspora domácností byla 2 883 Kč v případě elektřiny a 8 707 Kč v případě plynu. Úspora mnohých domácností se však vyšplhala i k desetitisícovým částkám. Téměř polovina zapojených domácností, 46 %, změnila dodavatele u obou komodit, tedy u elektřiny i plynu. 40 % domácností změnilo pouze dodavatele elektřiny a 14 % pouze dodavatele plynu. Nejvíce domácností se do kampaně zapojilo v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji.

Hromadná změna dodavatele je založena na principu kolektivního nákupu: čím více lidí se zapojí, tím silnější vyjednávací pozici mají, a tím lepší podmínky dodávek elektřiny a plynu mohou získat. V Evropě se jedná o běžnou metodu, jak ušetřit peníze.

Témata:  dTest energetika

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.