Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomice se daří. Lidé si půjčují větší částky a lépe splácejí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Celkový dluh obyvatel dosáhl koncem třetího čtvrtletí letošního roku výše 1,92 bilionu korun, je to o 134 miliard více než ve stejném období minulého roku. Počet lidí s dluhem se meziročně snížil jen nepatrně na 3,06 milionu osob. Počet úvěrových smluv se meziročně také snížil, a to o 65 tisíc na 5,8 milionu aktivních smluv. Výrazně se snížil objem ohroženého dluhu, který klesl o 9 % na 46,3 miliardy korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. 

Objem dlouhodobého dluhu poprvé v historii přesáhl hodnotu 1,5 bilionu korun, když ve 3. čtvrtletí činil 1,51 bilionu. Důvodem je zvýšený zájem o hypoteční úvěry. „Úvěrový trh letos těží z nebývale vysokého zájmu o hypoteční úvěry, kterému nahrávají dlouhodobě rekordně nízké úrokové sazby a nízká nezaměstnanost. Tyto faktory přitom ovlivňují i celkovou ochotu lidí k půjčkám,“ komentuje situaci Zuzana Pečená, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací. Objem dlouhodobého dluhu přitom rostl nejrychleji u věkových kategorií 25–29 let a 45–54 let, a to shodně o 10 %.

Objem krátkodobého dluhu nejrychleji rostl u mladých lidí ve věku 15–24 let (+ 15 %) a ve věkové kategorii 25–29 let (+ 11 %).

Objem nespláceného dluhu výrazně klesl

Koncem třetího čtvrtletí 2016 nesplácelo své dlouhodobé dluhy 30 371 lidí, což bylo meziročně o 8 % méně. Krátkodobé závazky nesplácelo 303 240 lidí, což bylo naopak o 8 % více než před rokem. Nejrychleji se přitom počet lidí s ohroženým krátkodobým dluhem zvýšil ve věkové kategorii 15‑24 let (+ 38 %) a u lidí ve věku 25–29 let (+ 15 %). Podíl mladých lidí s krátkodobým dluhem ve věku 15–24 let, kteří mají problémy se splácením svých závazků, dosahuje již 16 %. Jinými slovy, každý šestý mladý člověk má problémy se splácením krátkodobého dluhu. Věková skupina 15–24 let je přitom také jedinou skupinou, u které se meziročně zvýšil počet lidí nesplácejících dlouhodobý dluh, a to o 10 %.

Celkový objem ohroženého dluhu meziročně klesl o 9 % a koncem září 2016 činil 46,3 miliardy korun, což je o 4,5 miliardy méně než ke stejnému období minulého roku. Mnohem výrazněji se přitom snížil objem dlouhodobého ohroženého dluhu, a to o 3 miliardy korun (- 17 %). Objem krátkodobého dluhu se snížil o 1,5 miliardy (- 4 %) na 15,3 miliardy korun. Pouze u mladých lidí se objem ohroženého krátkodobého dluhu zvýšil. Nejvíce v kategorii 15–24 let, kde vzrostl meziročně o 22 %, konkrétně o 208 milionů. V kategorii 25–29 let vzrostl ohrožený krátkodobý dluh meziročně o 3 %, konkrétně o 63,5 milionu korun.

„I v letošním třetím čtvrtletí pokračoval trend, kdy sice klesá celkový objem nespláceného dluhu i počet lidí s ohroženým dlouhodobým dluhem, ale zároveň stále stoupá počet lidí, kteří nesplácejí své krátkodobé úvěry určené na spotřebu,“ sdělil Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Průměrná částka připadající na klienta s ohroženým dluhem se meziročně snížila. U dlouhodobého dluhu činí 502 tisíc, a je o 50 tisíc (- 9 %) nižší než před rokem. U krátkodobého dluhu je to 102 tisíc, tedy o 14 tisíc (- 12 %) méně než loni. Informoval CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Témata:  ekonomika

Aktuálně se děje

5. listopadu 2026 10:19

Fotovoltaika může domácnosti připravit o desetitisíce. Stačí jedna chyba ve smlouvě

Fotovoltaické elektrárny mohou domácnostem ušetřit peníze za spotřebovanou elektřinu, dokonce mohou elektřinu z nich vyrobenou prodávat dále. V poslední době však v naší spotřebitelské poradně řešíme otázky, které mají jedno společné – distributor elektřiny naúčtuje spotřebiteli náhradu škody za neoprávněnou dodávku elektřiny do sítě, protože za něho nikdo nepřevzal odpovědnost za odchylku. Ačkoliv se to zdá jako maličkost, můžete kvůli ní přijít o desetitisíce.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.