Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaká je budoucnost Velké Británie po brexitu?

Tower Bridge, Velká Británie
Tower Bridge, Velká Británie
Foto: Pixabay

Panelová diskuze na britské ambasádě nastínila možné scénáře pro ekonomiku. Britská obchodní komora uspořádala ve spolupráci se společností PwC panelovou diskuzi, jež se zabývala možnými důsledky rozhodnutí Velké Británie vystoupit z Evropské unie. Odpoledního programu na britské ambasádě se zúčastnila řada odborníků v čele s velvyslankyní Velké Británie v České republice Jan Thompson.

Přes 40 hostů z řad generálních ředitelů přijalo pozvání na symbolický „čaj o páté“, jenž byl zaměřen nejen na krátkodobé a dlouhodobé dopady brexitu, ale také na konkrétní důsledky brexitu plynoucí pro britské společnosti v České republice. Hlavními řečníky byli kromě britské velvyslankyně také Petr Karel, Managing Partner London Market a člen představenstva BCC, Miloš Bartošek, Strategist a Macroeconomist v Strategy& v Londýně (součást skupiny PwC), a Michael Mullen, Senior Partner v PwC Legal.

Jan Thompson hovořila o strategii vlády, Petr Karel hodnotil brexit z pohledu firmy ve Velké Británii a zástupci z PwC přinesli možné scénáře vývoje a jejich praktické dopady na obchodní společnosti. Odborníci ze společnosti PwC identifikovali pět aktuálně možných scénářů výstupu Velké Británie a jejich výsledný dopad na ostrovní stát. Každý z modelů je do jisté míry v souladu s již existujícími bilaterálními vztahy Evropské unie s ostatními zeměmi nebo organizacemi. Jednotlivé scénáře se odlišují mírou otevřenosti a nastavenými podmínkami spolupráce. Všechny však predikují pokles HDP Velké Británie.

 „Rozhodnutí Spojeného království opustit Evropskou unii je jednou z nejvýznamnějších událostí v historii Evropské unie a v historii britsko-evropských vztahů vůbec,“ řekla v průběhu akce velvyslankyně Velké Británie v České republice Jan Thompson, „Lisabonská smlouva určuje mechanismus, kterým může Velká Británie opustit Evropskou unii. Jelikož však neexistuje šablona pro takové události, je pravděpodobné, že se bude jednat o dlouhý a složitý proces vyjednávání.“

Přítomní hosté se mohli sami zapojit do diskuze, a to mimo jiné prostřednictvím dotazníku, jehož cílem bylo zjistit, do jaké míry vnímá respondent dopady vlivu na svoje podnikání a jaký bude jeho další postup v reakci na brexit.

 

Témata:  EU Velká Británie Brexit

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.