Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obyvatel v Česku přibylo. Téměř polovina dětí se rodí mimo manželství

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Obyvatel České republiky v prvním pololetí přibylo. Jejich počet narostl o 11 023. K poslednímu červnu na 10 564 866.

Obyvatel přibylo hlavně díky zahraničnímu stěhování, ale mírně i tím, že narozených bylo více než zemřelých. „Živě narozených dětí bylo v prvním pololetí tohoto roku o 96 více než vloni. Celkem se jich narodilo 55 050, z toho 48,8 % nevdaným ženám. Dětí narozených v manželství meziročně opět ubylo,“ sdělila k předběžným údajům Českého statistického úřadu předsedkyně Iva Ritschelová. Nejvíce dětí porodily ženy ve věku 31 a 30 let.

Počty většiny základních demografických událostí se meziročně změnily jen minimálně. Zemřelých však bylo ve srovnání s loňskem výrazně méně, o 3 682. Jejich počet tak klesl na 54 096. 45 % zemřelých bylo starších 80 let, téměř 12 % skonalo před dosažením 60 let věku.

Do manželství vstoupilo 19 177 párů, obdobně jako v předchozím roce. „První sňatek uzavřeli muži v průměrném věku 32,2 let a ženy 29,6 let. Pokud muž či žena vstupovali do manželství podruhé, bylo jim v průměru 47,7 let a 43,8 let,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Ve stejném období se rozvedlo 13 477 manželství. 59 % rozvodů se týkalo manželů, kteří vychovávali nezletilé dítě.

Více informací naleznete ZDE

Témata:  Česko lidé děti

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.