Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obyvatel v Česku přibylo. Téměř polovina dětí se rodí mimo manželství

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Obyvatel České republiky v prvním pololetí přibylo. Jejich počet narostl o 11 023. K poslednímu červnu na 10 564 866.

Obyvatel přibylo hlavně díky zahraničnímu stěhování, ale mírně i tím, že narozených bylo více než zemřelých. „Živě narozených dětí bylo v prvním pololetí tohoto roku o 96 více než vloni. Celkem se jich narodilo 55 050, z toho 48,8 % nevdaným ženám. Dětí narozených v manželství meziročně opět ubylo,“ sdělila k předběžným údajům Českého statistického úřadu předsedkyně Iva Ritschelová. Nejvíce dětí porodily ženy ve věku 31 a 30 let.

Počty většiny základních demografických událostí se meziročně změnily jen minimálně. Zemřelých však bylo ve srovnání s loňskem výrazně méně, o 3 682. Jejich počet tak klesl na 54 096. 45 % zemřelých bylo starších 80 let, téměř 12 % skonalo před dosažením 60 let věku.

Do manželství vstoupilo 19 177 párů, obdobně jako v předchozím roce. „První sňatek uzavřeli muži v průměrném věku 32,2 let a ženy 29,6 let. Pokud muž či žena vstupovali do manželství podruhé, bylo jim v průměru 47,7 let a 43,8 let,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Ve stejném období se rozvedlo 13 477 manželství. 59 % rozvodů se týkalo manželů, kteří vychovávali nezletilé dítě.

Více informací naleznete ZDE

Témata:  Česko lidé děti

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.