Marksová prosadila opatření, které zabrání zneužívání agenturního zaměstnávání

„Kaucí chceme eliminovat účelové zakládání agentur práce, jejichž prostřednictvím dochází k obcházení zákonů v oblasti zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Pro prokázání finanční způsobilosti se proto zavádí jednotná kauce ve výši 500 tisíc korun. Jestliže dojde k pravomocnému odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání, kauce propadne státu.Ministerstvo změnami reaguje na současný vývoj v oblasti agenturního zaměstnávání. V novele zákoníku práce je navrhováno nové ustanovení, podle kterého je agentura povinna zajistit, aby zaměstnanec nebyl dočasně přidělen k výkonu práce u firmy, u které je současně zaměstnán v základním pracovněprávním vztahu anebo koná v témže měsíci práci na základě dočasného přidělení jinou agenturou. Porušení se hodnotí jako správní delikt, resp. přestupek. Za to je možné uložit pokutu až do výše jeden milion korun a při opakovaném porušení může dojít k odejmutí povolení agentuře. Pokuta může být nově uložena jak agentuře práce, tak i firmě, pro kterou agenturní zaměstnanec pracuje. Díky zavedení nových skutkových podstat přestupků a odpovídajících sankcí, včetně postihu firem, budou mít agentury práce snazší přístup k informacím o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance.Návrh také zavádí opatření k zajišťování vyšší úrovně ochrany soukromí zaměstnanců. V posledních letech výrazně přibylo nejrůznějších druhů kamerových systémů či jiných sledovacích zařízení na pracovištích. A to i na takových místech, kde to zasahuje do soukromí zaměstnanců, třeba v kantýně nebo v šatně. „Jsou místa, kde kamery mají svůj význam a mohou přispět k ochraně zdraví zaměstnanců nebo majetku zaměstnavatele. Zaměstnavatel musí ale obezřetně situaci vyhodnotit, než se rozhodne systém instalovat,“ vysvětlila ministryně. Oprávněná je instalace kamerového systému v bance nebo na benzínce, zaměstnanci ale musí být informováni o tom, kde jednotlivá zařízení jsou. Každý případ se bude posuzovat individuálně. Na oblastních inspektorátech práce a Státním úřadu inspekce práce se věnují této problematice inspektoři-specialisté, ale když nedisponují žádnou účinnou sankcí, nezřídka se setkávají s laxností zaměstnavatelů a neochotou k odstranění nebo úpravě sledovacího zařízení. Navrhované změny povedou mimo jiné k účinnějšímu provádění kontrol na pracovištích.

Témata:  Michaela Marksová,  zaměstnanci,  zaměstnavatelé