Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brexit a prezidentské volby v USA: Řada nezodpovězených otázek pro obchodníky s měnami

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Do britského referenda o EU, které nás čeká 23. června, zbývá jen několik málo dní. Poslední průzkumy naznačují příklon k odmítnutí EU. Nejdramatičtější výsledek předpovídá v pátečním průzkumu ORB. S desetibodovým náskokem se obyvatelé Velké Británie rozhodnou pro odchod z EU. Trh obchodující s kurzem libry je za současné situace nefunkční, na trhu opcí s datem splatnosti po referendu v podstatě neexistuje likvidita. Nestabilita malého objemu opcí, které se ještě obchodují, vyskočila na úroveň, jakou jsme nezažili ani v nejčernějších chvílích globální finanční krize. Informuje John Hardy, vedoucí oddělení forexu, Saxo Bank

Poslední vlna obav z Brexitu nepůsobí problémy pouze na devizovém trhu a britském trhu aktiv. Páteční průzkum rozbouřil situaci i na globálních trzích aktiv. Vývoj situace kolem Brexitu nelze odhadnout, avšak jakmile si trhy na novou skutečnost zvyknou, nestabilita se rychle uklidní. Pokud trhy propadnou chaosu, Bank of England a možná i ECB slibují podat pomocnou ruku. Dlouhodobější problémy libry však přetrvávají, zejména nejhorší strukturální deficit na světě mezi rozvinutými zeměmi přesahující 5 % HDP. Úlevné posílení libry, pokud se Velká Británie rozhodne setrvat v EU, bude zřejmě pouze krátkodobé, zejména pokud nedávné americké údaje skutečně naznačují nastupující recesi americké ekonomiky. To by vedlo k oslabení trhů aktiv a slabé trhy aktiv poškodí běžný účet,– investoři stáhnou své investice na domácí trhy a nechají země v deficitu bez další finanční podpory.

Další a ještě horší nejistota zavalí trhy 8. listopadu v souvislosti s otázkou amerických prezidentských voleb. Dokud průzkumy naznačují byť jen mizivou možnost vítězství Donalda Trumpa, zůstanou globální trhy v režimu vyčkávání. Proč? Pokud vyhraje Clintonová, dojde pouze k prodloužení stávající patové situace z Obamovy administrativy. Ale Trump prezidentem? Nejde až tak o jeho nejasnou a kontroverzní osobnost, jde o to, že je jednou velkou neznámou. S většinou v Kongresu by se Trump mohl stát prvním prezidentem od dob Ronalda Reagana, který by ovládl politickou moc a sebral ji Fedu, který už dávno přecenil své síly a ztratil důvěryhodnost.

Další otázky a nejistoty mohou i nadále ničit každý pokus o setrvalé obchodovací trendy měnových kurzů. Kdy si Čína přizná, v jaké situaci se nachází její měna? Co bude případný Brexit znamenat pro Evropu a další velké evropské volby? Kde je bod zlomu síly japonského jenu, který spustí další velký zásah Bank of Japan nebo vlády Šinzó Abého? Existuje široký konsenzus, že BoJ nemůže dalším rozšířením současného programu kvantitativního uvolňování nic získat a že jediné, co může vést k nominálnímu růstu HDP, je kombinace opatření japonské centrální banky a fiskálních opatření.

Politická opatření centrálních bank budou i nadále k ničemu, protože banky ztrácí svůj vliv na trhy. Proto tedy otázka, která se naskýtá po téměř deseti letech zbytečných kroků centrálních bank, které přinášely jen další nejistotu a čekání, je jediná: Co bude dál?

Témata:  EU Velká Británie Brexit

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.