Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Elektřina od ledna razanteně zdraží

Elektřina od ledna razanteně zdraží

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Elektřina pro české spotřebitele v příštím roce opět podraží, růst by měl být mírně vyšší než letos. Pro domácnosti stoupne cena průměrně o šest, pro firmy zhruba o osm procent, informují v pátek Hospodářské noviny.

Predikce vychází z vývoje nákupních cen a informací HN o regulovaných poplatcích, jež pro příští rok chystá Energetický regulační úřad (ERÚ). Pro zákaznickou cenu je určující především vývoj na energetických trzích. Letos se tam průměrná nákupní cena pohybovala kolem 54,5 eura za megawatthodinu, což představuje proti loňsku asi devítiprocentní růst. Dále se do konečné ceny odrážejí regulované poplatky za služby. A také dotace na obnovitelné zdroje (sluneční, větrné, biomasové či bioplynové elektrárny), jejichž výši každoročně určuje ERÚ. "Detailní výpočty poplatků ještě probíhají, známe už ale základní rámec," řekla HN předsedkyně ERÚ Alena Vitásková, podle níž stoupnou regulované poplatky u elektřiny včetně dotace na obnovitelné zdroje v průměru o pět procent. Největším oříškem pro určení cen jsou právě dotace na obnovitelné zdroje, jež v cenách platí spotřebitel. Loni stála podpora "zelené energetiky" přes 30 miliard korun. Skoro 12 miliard z toho hradí stát, zbytek spotřebitelé. Domácnostem kvůli tomu přijde letos každá megawatthodina elektřiny dráž o 370 korun. Letos stoupne "zelený" poplatek podle informací HN zhruba na 430 korun.

Témata:  energetika

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

22. dubna 2024 18:27

Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí američtí finančníci i ekonomové. MMF ale varuje

Mezinárodní měnový fond (MMF) se v minulém týdnu nezvykle ostře pustil do Spojených států. Vadí mu jejich rozhazovačnost. Ta jim prý sice dopomáhá k impresivnímu ekonomickému růstu, leč není dlouhodobě udržitelná. Přílišné výdaje Washingtonu mohou podle MMF celosvětově opětovně zvýšit inflaci a ohrozit rozpočtovou a finanční stabilitu. Jinými slovy, hrozí, že za velké americké dluhy nakonec zaplatíme všichni – ať už krizemi či pořádnou inflací.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy