Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Elektřina od ledna razanteně zdraží

Elektřina od ledna razanteně zdraží

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Elektřina pro české spotřebitele v příštím roce opět podraží, růst by měl být mírně vyšší než letos. Pro domácnosti stoupne cena průměrně o šest, pro firmy zhruba o osm procent, informují v pátek Hospodářské noviny.

Predikce vychází z vývoje nákupních cen a informací HN o regulovaných poplatcích, jež pro příští rok chystá Energetický regulační úřad (ERÚ). Pro zákaznickou cenu je určující především vývoj na energetických trzích. Letos se tam průměrná nákupní cena pohybovala kolem 54,5 eura za megawatthodinu, což představuje proti loňsku asi devítiprocentní růst. Dále se do konečné ceny odrážejí regulované poplatky za služby. A také dotace na obnovitelné zdroje (sluneční, větrné, biomasové či bioplynové elektrárny), jejichž výši každoročně určuje ERÚ. "Detailní výpočty poplatků ještě probíhají, známe už ale základní rámec," řekla HN předsedkyně ERÚ Alena Vitásková, podle níž stoupnou regulované poplatky u elektřiny včetně dotace na obnovitelné zdroje v průměru o pět procent. Největším oříškem pro určení cen jsou právě dotace na obnovitelné zdroje, jež v cenách platí spotřebitel. Loni stála podpora "zelené energetiky" přes 30 miliard korun. Skoro 12 miliard z toho hradí stát, zbytek spotřebitelé. Domácnostem kvůli tomu přijde letos každá megawatthodina elektřiny dráž o 370 korun. Letos stoupne "zelený" poplatek podle informací HN zhruba na 430 korun.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.