Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dovolená pět týdnů, nemocenská jinak: Tohle se možná brzy změní

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů dnes budou projednávat možnou podobu chystané novely zákoníku práce. Všichni proto napjatě vyčkávají, jestli tripartita po zrušeném jednání v polovině května vyhoví odborům, které kromě jiného žádají například to, aby byla uzákoněna pětitýdenní dovolená.

Novela zákoníku práce je velmi ožehavým tématem několika posledních týdnů. Ministerstvo práce dostalo k návrhu na 600 výhrad.

Odbory kromě jiného prosazují uzákonění pětitýdenní dovolené, zrušení karenční doby - tedy neproplácení nemocenské v prvních třech dnech absence, navýšení odstupného nebo vyšší odměny za pracovní pohotovost o nedělích a svátcích.

S tím ale příliš nesouhlasí vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR, které tyto náapdy označilo za "maximalistické". Podle zaměstnavatelů tato verze zákona nejenže vztahy pracovníků ve firmě nijak nezlepší, ale hlavně poškodí podniky a ohrozí jejich konkurenceschopnost.

Tripartita kromě jiného bude projednávat i čerpání peněz z EU a získávání peněz ze současných programů. Z nich se zatím podařilo vyhlásit 252 výzev s částkou 313,6 miliardy korun, což je asi 48 procent sumy do roku 2020, informuje ČTK. Jednat by se ale mělo i o nízkých mzdách řidičů autobusů, kteří chystají stávku.

Témata:  dovolená zaměstnanci lidé

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.