Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Paradox: Výkupní ceny mléka prudce padají, v obchodech je mléko pořád rekordně drahé

Mléko, ilustrační fotografie
Mléko, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Je to paradox. Výkupní ceny mléka prudce padají a ačkoliv se mírně snižují i ceny v obchodech, pořád se dá mluvit o tom, že je mléko rekordně drahé. Vydělávají na něm všichni, kromě chovatelů krav. Ti zažívají naopak jedno z nejhorších období v historii, píše dnešní vydání MF Dnes.

Cena mléka v prodejnách v březnu podle dat Českého statistického úřadu klesla na 16,14 koruny za litr. Ještě před rokem se přitom pohybovala kolem 19 korun. Spotřebitel by tedy mohl jásat, uvádí MF Dnes.

Ve skutečnosti však mléko bylo jen málokdy tak drahé. Výkupní ceny zemědělců se kvůli přebytku bílé tekutiny na evropském trhu propadly pod sedm korun. Podle propočtů MF Dnes je tedy rozdíl mezi výkupní a prodejní cenou neuvěřitelných 137 procent. Vyšších hodnot dosahoval rozdíl za uplynulých osm let pouze loni v srpnu, kdy vrcholila první vlna probíhající mléčné krize.

Na aktuální situaci tak profitují především všechny mezičlánky dodavatelského řetězce. Chovatelé dojnic naopak zažívají jedno z nejhorších období v historii.

Podle agrárního analytika Petra Havla však obchodníci nemohou ceny na vysoce konkurenčním trhu dlouhodobě udržet. "Ceny v řetězcích se tedy projeví s určitým zpožděním,“ předpokládá Havel

Témata:  mléko

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.