Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Eurozóna zvažuje založení fondu pro zvláštní účely

Eurozóna zvažuje založení fondu pro zvláštní účely

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Lídři eurozóny zvažují založení fondu pro zvláštní účely s počátečním kapitálem, jehož úkolem by bylo vydávat obligace a nakupovat státní dluhopisy evropských zemí. Informovala o tom v noci na úterý televizní stanice CNBC.

Cílem vytvoření tohoto fondu je podle zdroje CNBC zabránit rozšiřování dluhové krize v eurozóně. Zvláštní fond by měl být založen pravděpodobně pod taktovkou Evropské investiční banky (EIB). "Slyšeli jsme, že plány na posílení záchranného fondu EFSF už jsou v pokročilé fázi," uvedl pro stanici CNBC zdroj. Mluvčí EIB ale nebyl podle agentury Reuters k zastižení, aby mohl tyto informace komentovat. Dluhopisy, které by zvláštní fond vydával, by podle zdroje měly "fungovat" i jako zástava pro Evropskou centrální banku (ECB). Jiný evropský činitel podle agentury Reuters zprávu označil za bizarní. "Upřímně řečeno, informace kolem EIB jsou bizarní. Ty rozhovory tam zatím nejsou," reagoval na zprávu CNBC zdroj agentury Reuters.

"Jednáme s Evropskou investiční bankou o zvýšení její kapacity, ale jen ohledně dluhopisů určených na projekty," dodal zdroj agentury Reuters.

Témata:  EU

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.