Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Eurozóna zvažuje založení fondu pro zvláštní účely

Eurozóna zvažuje založení fondu pro zvláštní účely

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Lídři eurozóny zvažují založení fondu pro zvláštní účely s počátečním kapitálem, jehož úkolem by bylo vydávat obligace a nakupovat státní dluhopisy evropských zemí. Informovala o tom v noci na úterý televizní stanice CNBC.

Cílem vytvoření tohoto fondu je podle zdroje CNBC zabránit rozšiřování dluhové krize v eurozóně. Zvláštní fond by měl být založen pravděpodobně pod taktovkou Evropské investiční banky (EIB). "Slyšeli jsme, že plány na posílení záchranného fondu EFSF už jsou v pokročilé fázi," uvedl pro stanici CNBC zdroj. Mluvčí EIB ale nebyl podle agentury Reuters k zastižení, aby mohl tyto informace komentovat. Dluhopisy, které by zvláštní fond vydával, by podle zdroje měly "fungovat" i jako zástava pro Evropskou centrální banku (ECB). Jiný evropský činitel podle agentury Reuters zprávu označil za bizarní. "Upřímně řečeno, informace kolem EIB jsou bizarní. Ty rozhovory tam zatím nejsou," reagoval na zprávu CNBC zdroj agentury Reuters.

"Jednáme s Evropskou investiční bankou o zvýšení její kapacity, ale jen ohledně dluhopisů určených na projekty," dodal zdroj agentury Reuters.

Témata:  EU

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.