Lidé se zdravotním postižením si hledají práci těžko. Kde můžou najít uplatnění?

Přestože je pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením (OZP) v meziročním srovnání více, shánějí si práci čím dál hůře. „Může za to nedostatek vhodných pracovních nabídek, ale i neochota firem nabídnout těmto lidem zkrácené úvazky, o které stojí,“ shrnuje Lenka Černá, výkonná ředitelka inzertního webu a novin Annonce. Nepříznivou situaci této skupiny potvrzují i aktuální data Úřadu práce ČR (ÚP ČR): Podíl OZP na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání meziročně stoupl z 11,3 na 13 procent.

Situace na trhu práce ale není tak zlá, jak to z hlediska procentuálního zastoupení OZP vypadá. ÚP ČR totiž letos v září evidoval celkově nejnižší počet uchazečů o zaměstnání od března 2009. „Situaci ovlivňuje mimo jiné rostoucí ekonomika. Zaměstnavatelé vytvářejí čím dál více pracovních míst. V září jich bylo rekordních 108,5 tisíc. Z toho 10 % bylo vhodných pro lidi se zdravotním postižením. Ti si hledají práci hůře, mají méně možností, a proto jejich procentuální podíl meziročně vzrostl,“ vysvětluje zastupující generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Každý druhý zdravotně postižený člověk stojí o zkrácený úvazek

I přesto jsou na trhu zaměstnavatelé, kteří takovéto uchazeče o práci vyhledávají. Podle dat Annonce nabízejí OZP nejvíce pracovních míst bezpečnostní agentury: každá šestá pracovní nabídka je od nich. „Pozice hlídače je mezi lidmi se zdravotním postižením oblíbená. Nejen, že patří mezi nejčastější nabídky, zároveň se jedná i o druhou nejčastěji poptávanou profesi,“ popisuje zájem o tuto práci mezi nezaměstnanými OZP Černá z Annonce.

Taková práce ale nemusí nutně odrážet skutečnou kvalifikaci OZP. Ty totiž často raději přijmou méně kvalifikovanou pozici, než aby zůstaly závislé na dávkách od státu. „Jen za poslední měsíc jsem se napříč republikou setkala se šesti vysokoškoláky se zdravotním postižením, kteří vzali práci v bezpečnostní agentuře, protože ve svém regionu lepší místo nenašli,“ upřesňuje situaci Hana Potměšilová, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP). Tato skupina totiž podle poptávek stojí nejvíce o práci v administrativě, až poté o pozici hlídače či řidiče nákladního vozu.

Možnost, jak více zaměstnat OZP, nabízejí i částečné úvazky. Podle údajů Annonce o ně má tato skupina zaměstnanců extrémní zájem: zkrácený úvazek poptává každá druhá OZP. „Nabídka se však v tomto případě zdaleka nesetkává s poptávkou. Firmy nabízejí lidem se zdravotním postižením místo na zkrácený úvazek pouze v pětině případů,“ ilustruje situaci Černá z Annonce.

Zaměstnáním OZP lze ušetřit 300 000 korun ročně

Zaměstnat OZP přitom zaměstnavatelům nabízí určité výhody. Mohou například ušetřit na dani z příjmu, nemusí řešit náhradní plnění ani odvod do státního rozpočtu, mohou požádat o příspěvky na mzdu a na vytvoření tzv. společensky účelného pracovního místa. „Zaměstnanec se zdravotním postižením tak může firmě ročně ušetřit zhruba 300 000 korun. Záleží na stupni jeho invalidity,“ odhaduje Potměšilová z NFOZP.

Čeští zaměstnavatelé si tyto výhody začínají uvědomovat. I když v tomto ohledu není situace ve srovnání s jinými vyspělými státy ideální, počet volných pozic vhodných pro OZP, které podniky prostřednictvím ÚP ČR nabízejí, roste. Aktuálně jich je téměř 10 100, zatímco před rokem jich bylo 5 500. „Často stačí jen vhodně upravit pracovní prostředí, zařazení nebo pracovní dobu a mohou tak získat spolehlivého zaměstnance, jehož pracovní výkon bude srovnatelný s tím, jaký odvádí jeho „zdravý“ kolega. V tomto ohledu pozorujeme mezi zaměstnavateli značný krok kupředu,“ uzavírá Kateřina Sadílková.

Témata:  zdravotní postižení