Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejvíce firem krachuje z oblasti obchodu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

K nejrizikovějším oborům podnikání v České republice patří obchod, pohostinství, doprava a stavebnictví. Nejstabilnější, a nejméně rizikové jsou firmy, z oblasti energetiky, školství, zdravotnictví, nemovitostí a zemědělství. Rozložení rizikovosti a stability firem v jednotlivých segmentech podnikání dnes zveřejnila poradenská společnost Bisnode. Výsledky vycházejí z metodiky scoringového modelu Bisnode, jehož cílem je odhadnout riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících.

Detailní analýza tuzemské podnikatelské základny ukázala, že krachem je ohrožena téměř každá třetí firma podnikající v oblasti obchodu, každá čtvrtá firma z pohostinství, ubytování a dopravy, a každá pátá stavební firma. V těchto oborech činnosti působí největší podíl společností se scoringovým stupněm „rizikový“ (CCC, CC, C).

K nejstabilnějším oborům činnosti v České republice, z pohledu největšího zastoupení firem se scoringovým stupněm „vynikající“ (AAA, AA, A) jednoznačně patří výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. S výraznějším odstupem následuje školství, zdravotnictví a zemědělství. „Vysoký počet společností se scoringem „vynikající“ a nízký počet společností se scoringem „rizikový“ resp. „úpadek“ je známkou, že energetika je nejstabilnějším oborem podnikání v ČR. Energetika těží ze svého silného postavení, které v některých oblastech připomíná oligopol, zatímco zdravotnictví a školství jsou služby, jejichž spotřeba se v jakékoliv době jen obtížně omezuje, což přispívá k jejich stabilitě,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová. 

Témata:  firmy

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

27. dubna 2026 13:08

Skrytá pravda o českých mzdách. Stát si vezme víc, než vidíte

Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.