Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Měřící zařízení s prošlým ověřením? Odběratel může zpochybnit naměřené dodávky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Každé měřicí zařízení, na jehož základě se účtuje spotřeba vody a energií, musí být metrologicky ověřeno (ocejchováno) buď Českým metrologickým institutem, nebo některým z autorizovaných metrologických středisek. Zákon č. 505/1990 a příslušná vyhláška přitom specifikují také lhůty ověřovacího cyklu měřidel. Pokud měřič není metrologicky ověřen, nebo již uplynula lhůta jeho ověřovacího cyklu, odběratel může zpochybnit naměřené dodávky vody či energií.

Metrologické ověření měřidla je potvrzení od příslušných autorit, že měřicí zařízení splňuje toleranci povolené nepřesnosti. Jen takto ověřená měřidla je možné používat v obchodním styku, a lze tedy na základě jejich náměru například účtovat spotřebu vody či energií. Povinnost metrologického ověřování upravuje zákon č. 505/1990 a vyhláška č. 345/2002. Ta specifikuje také lhůtu ověřovacího cyklu, tedy dobu, po jejímž uplynutí je nutné měřič znovu ověřit v autorizovaném metrologickém středisku neboli autorizované zkušebně.

„Měřiče průtoku studené vody je nutné ověřovat v autorizované zkušebně jednou za šest let. V případě měřidel průtoku teplé vody jsou to roky čtyři. U takzvaných bytových vodoměrů používaných pouze k rozúčtování nákladů pro konečné spotřebitele, například v bytových domech, je tato lhůta pět let,“ popisuje Karel Hajman, produktový manažer společnosti ENBRA, která se zabývá měřením a rozúčtováním spotřeby vody a tepla. „Majitelé domů a bytová družstva by si měli tyto lhůty hlídat. Pokud totiž příslušná lhůta ověřovacího cyklu uplyne, naměřené hodnoty přestávají být směrodatné pro účtování spotřeby,“ doplnil Hajman. „Avšak ukončení doby platnosti je možné i dříve, například v případě poškození měřiče, poškození ověřovací značky a dalšími způsoby vyjmenovanými výše zmíněným zákonem č. 505/1990 a jeho pozdějšími úpravami“ dodává Hajman.

Periodické ověřování v autorizované zkušebně se týká také měřidel spotřeby tepla či chladu. Ty je nezbytné dle vyhlášky č. 345/2002 znovu ověřovat po uplynutí lhůty čtyř let. V autorizované zkušebně jsou pak ověřeny jednotlivé komponenty sestavy měřiče tepla či chladu a opatřeny ověřovací značkou (cejchem), případně je k němu na vyžádání přidán ověřovací list. Pokud by jedna z částí sestavy neměla platné ověření, pohlíží se na celou sestavu jako na nezpůsobilou. Měřidlo, které nesplňuje v procesu ověřování stanovené požadavky, nemůže být nadále užíváno a je vyřazeno s příslušným protokolem.

Měřidla dodávaná na český trh jsou zpravidla prvotně ověřena, většinou podle národní legislativy a parametrů EHS či dle směrnice MID. O ověření vypovídá ověřovací značka, která může mít podobu informace natištěné na měřidle, samolepicího štítku či závěsné plomby. Štítek má několik grafických podob, v každém případě ale na štítku či plombě musí být patrné poslední dvojčíslí roku, v němž došlo k ověření daného měřidla.

Ověřovací lhůty podle typu měřidla:

Druh měřidla                                                   Lhůta

Měřiče spotřeby studené vody                          6 let

Měřiče spotřeby teplé vody                               4 roky

Vodoměry používané k rozúčtování nákladůkonečným spotřebitelům                                    5 let

Měřiče tepla a chladu                                        4 roky

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.