Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zlato: fakta versus spekulace

Zlato, ilustrační fotografie
Zlato, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zlato bylo od pradávna pokládáno za jeden z nejcennějších a nejtajemnějších kovů, které na našem světě existují. Představovalo cennou komoditu jak pro starověké Egypťany, jihoamerické Aztéky, tak v našich zeměpisných šířkách pro Kelty. Jednoduše řečeno, zlato bylo cenné před 3000 lety a bude mít smysl a váhu i v daleké budoucnosti. To ovšem nemůžeme říci o dolarech, eurech, jüanech nebo librách, informuje Jan Žák, investiční analytik Zlaťáky.cz

Zlato udržuje svou hodnotu (v průměru) v průběhu celých staletí. V dnešní době nelze vůbec očekávat, že by podobnou dlouhověkost měly nekryté měny, které jsou spravovány politiky a vytvářeny tiskárnami centrálních bank. Dluhy neustále rostou a “tisk peněz“ pokračuje. Pokud “tisk peněz” skutečně vytváří bohatství jednotlivců a země by byla mnohem bohatší, centrální banky by v tomto tempu přidaly na síle. FED (Federální rezervní systém) “natiskl” od krizového roku 2008 o 4 biliony dolarů více, aby pomohl svým bankám a stimuloval ekonomiku. V dnešních cenách by to bylo přibližně 3 miliardy uncí zlata, nebo přibližně 30 let globální produkce veškerého zlata. Centrální banky chtějí spravovat ekonomiky pomocí papíru a číslic namísto reálného fyzického zlata. A to je problém.

Fakta o zlatě a zlaté cykly:

Je samozřejmostí, že cena zlata byla za posledních 40 let manipulována nahoru a dolů, ale můžeme se většinou shodnout, že historické ceny jsou dány fakty. Minimálních hodnot, které zlato dosahovalo, bylo jednou za každých cca 98 měsíců (tedy přibližně za každých 8 let). Naopak svého vrcholu dosahovalo jednou za 95 měsíců, tedy také jednou za cca 8 let.

Příklad: Srpen 1971 – 42 dolarů za unci, duben 1974 – 189 dolarů, srpen 1976 – 101 dolarů, leden 1980 – 850 dolarů. Duben 2001 – 255 dolarů, srpen 2011 – 1.923 dolarů, červenec 2015 – 1.072 dolarů.

Cena zlata – paralely:

Od srpna 1971 (kdy americký prezident Nixon rozhodl o definitivním opuštění zlaté kotvy) do dubna roku 1974 zlato zvýšilo svou cenu zhruba o 4,5 násobek. Za dalších 2,3 let pak ztratilo přibližně 47 %.

Od dubna 2001 do srpna 2011 zlato zvýšilo svou cenu zhruba o 7,5 násobek a poté opět kleslo o cca 46 %.

Růstový trend ceny zlata trval 3–5 let do roku 1974, přičemž v období 2001–2011 tento trend trval 10 let. Cena zlata byla omezena v průběhu roku 1960 ze strany Zlatý pool (fond, který byl založen osmi průmyslově nejvyspělejšími státy členských zemí MezinárodníhoměnovéhoFondu – USA, VB, Francie, SRN, Itálie, Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie). Jeho úkolem bylo intervenovat na londýnském trhu cenu zlata tak, aby se tržní cena neodchýlila od ceny oficiální. Současně se tyto země zavázaly, že nebudou požadovat po USA konverzi svých oficiálních dolarových rezerv za zlato. Zlatý pool ukončil svoji činnost 17. března 1968. Současně se zrušením zlatého poolu byl zaveden dvojí trh zlata – oficiální a volný. Na oficiálním trhu mohly nakupovat zlato pouze ústřední měnové instituce, a to za 35 USD/oz (na volném trhu se zlato prodávalo za tržní cenu). V té době se cena zlomila a rychle se přestěhovala do nové a “šokující” výše na téměř 200 dolarů za unci zlata. Menší omezení v průběhu roku 1990 měla za následek mnohem delší přechod do roku 2011. Pokles mezi lety 1974 – 1976 trval asi 2 roky a pohyboval se cca o 47 %. V období srpna 2011 – července 2015 trval tento pokles dvakrát tak dlouho a činil asi 46 %. 

Zlato – spekulace:

V roce 1970 cena zlata vzrostla asi o 8,5 násobek během 3,5 roku. Pokud bychom předpokládali, že se současná prodejní cena pohybuje nahoru v dvakrát nebo třikrát delším období tj. 7 – 10 let a to o 5 – 10 násobek z nízké úrovně v červenci 2015, mohlo by to klást cenu zlata na 5 000 – 10 000 dolarů v letech 2022 – 2025. Stane se to? To nám poví až budoucí celosvětový vývoj. 

Témata:  zlato

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy