Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nový způsob hledání práce se osvědčuje

Nový způsob hledání práce se osvědčuje

Foto: Cliqjobs.com

Unikátní systém pracovního portálu WANTED-IN během prvního roku využily například Alza.cz, Elit CZ nebo Barceló Hotels Czech Republic, informuje WANTED-IN.

I přes zvolna klesající nezaměstnanost nemá v ČR práci téměř půl milionu lidí. Úbytku nezaměstnaných nepřidávají ani komplikovaná a táhlá výběrová řízení, která předcházejí vlastnímu nástupu na pozici. Ojedinělý způsob spočívající v doporučování kandidátů zavedl nedávno pracovní portál WANTED-IN. Při hledání práce si můžou známí uchazečů o zaměstnání vydělat i tisíce korun.

Nezaměstnanost od počátku letošního roku klesla ze 7,7 % na nynějších 6,2 %, avšak v České republice je v současnosti stále více než 451 tisíc lidí bez práce. Aktuálně nabízejí firmy zhruba 97 tisíc volných pracovních pozic. Rostoucím negativním trendem při hledání zaměstnání se ovšem nestává nedostatek uchazečů, nýbrž složitá či zdlouhavá cesta ke kvalitnímu a osvědčenému kandidátovi. 

Řešit tuto situaci se daří již několik měsíců kariérnímu internetovému portálu WANTED-IN. Ten funguje na základě osobního doporučení kandidáta třetí stranou. Proces propojení firmy s uchazečem tedy zkvalitňuje třetí subjekt, tzv. doporučující, kterým může být v podstatě kdokoliv, kdo na portálu hledanou pozici objeví. V praxi to funguje následujícím způsobem. Firma umístí na portál detailní poptávku po konkrétním zaměstnanci. V rámci tohoto inzerátu uveřejní taktéž i odměnu, kterou má možnost získat doporučující/zprostředkovatel, jenž ideálního kandidáta doporučí. V případě, že společnost doporučeného uchazeče zaměstná, zprostředkovateli je vyplacena stanovená odměna, která se v závislosti na konkrétní pozici pohybuje v řádech tisíců korun. Ochrana osobních dat je zajištěna v souladu se zákonem tím, že doporučující zašle své hodnocení a pozici nejprve svému známému kandidátovi, ten sám se poté rozhodne, zda bude reagovat a poskytne své údaje zaměstnavateli.

„Systém vychází z osvědčeného principu interního doporučení kandidátů zaměstnanci za odměnu, který je převeden v jednoduché online platformě pro využití široké veřejnosti,“ komentuje nový zdroj uchazečů Adéla Hloušková, jednatelka společnosti WORK-IN agency s.r.o., jež pracovní portál provozuje a dodává: „Vystavené pozice dále cílíme na sociální sítě, čímž se zvyšuje šance pro relevantní zaměstnavatele, uchazeče i jejich známé na úspěšné získání práce.“

Projekt WANTED-IN byl uveden do ostrého provozu na přelomu října a listopadu 2014. Průměrný měsíční nárůst návštěvnosti portálu od ledna činí 52,4 %. V únoru 2015 projekt získal ochrannou známku. Během následujících měsíců služby portálu využili například Alza.cz, Hotel Barceló, Elit CZ, nebo Profeskontakt a mnohé další. V současné době je projekt připraven na expanzi do zahraničí.

Témata:  práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.