Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babiš Tesco nekoupí? Novináři naznačují něco jiného

Tesco
Tesco
Foto: Evgeny Petrov, EuroZprávy.cz

Andrej Babiš pro týdeník Euro odmítl, že by měl zájem koupit část řetězec obchodů Tesco. Týdeník má ale podle svých slov informace, které naznačují něco jiného. Na sociálních sítích se hned objevily další spekulace.

„Já jsem to četl v médiích. Ptal jsem se na svém fondu (Hartenberg), a je to nesmysl, není to pravda," řekl k celé věci novinářům ministr financí.

Jenže ani toto prohlášení některé novináře neuklidnilo. „Babiš popřel, že by chtěl koupit část řetězce Tesco. Takže jeho obvyklý akviziční scénář, časem 'zítra něco koupí'," napsal na Twitter šéfredaktor serveru Hlídací Pes Robert Břešťan.

Na jeho tweet zareagoval i samotný týdeník Euro. „Ty anonymní zdroje jsou jednáním tak blízko, že za to dáme klidně ruku do ohně," napsal týdeník na sociální síti Twitter. „Kdybychom mohli uveřejnit ony dva zdroje, tak byste se bavili stejně dobře, jako se po jeho slovech bavíme my:-)," uvedl dále týdeník.

Toto téma bylo na sociálních sítích hojně propírané. „Babiš oznámil, že do Teska nakonec nepůjde. Tak to si nejvíc museli oddychnout v ČSSD a taky manžel Lenky Teska Arnoštové," napsal třeba Jaroslav Kmenta z magazínu Reportér.

Témata:  Tesco Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.