Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na přeplatek za energie nemají lidé nárok, automaticky ho vrací jen zlomek dodavatelů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

V těchto dnech obdrží tisíce domácností od svého dodavatele roční vyúčtování energie včetně vyčíslení aktuálního přeplatku či nedoplatku. Zatímco dluhy za vyšší spotřebu energie musejí zákazníci uhradit ve stanovené době splatnosti, rychlé zaplacení přeplatku mohou očekávat jen od zlomku dodavatelů.

Letošní zima byla podobně jako ta loňská výrazně teplotně nadprůměrná, což se pozitivně projevilo také na nákladech za energie v českých domácnostech. Podle oslovených odborníků je pravděpodobné, že řada domácností objeví na faktuře svého dodavatele přeplatek. „Pokud měl zákazník přeplatek již loni a nezměnil si výši záloh, je pravděpodobné, že mu bude dodavatel znovu část pravidelných záloh vracet,“ vysvětluje Jana Poncarová ze serveru Energetickáporadna.cz, který radí koncovým zákazníkům v oblasti energetiky.

O případném vrácení přeplatku zákazníkovi rozhodují v souladu s tuzemskou legislativou sami dodavatelé. Ti mohou způsob, jakým je s takovými financemi naloženo, nastavit vlastními obchodními podmínkami. „Když chce zákazník dostávat zpět své přeplatky, měl by podepsat smlouvu, která to garantuje,“ upozornil Petr Woff, analytik serveru CenyEnergie.cz.

Přeplatky na účet vrací jen pár dodavatelů

Energetické společnosti například mohou smluvní podmínky upravit tak, že přeplatky automaticky převedou do dalšího fakturačního období. Nejsou přitom nuceny tento krok se svými zákazníky jakkoliv konzultovat. Pokud zákazník podepsal smlouvu, která převod přeplatků umožňuje, může alespoň požádat o snížení záloh, aby žádné přeplatky nevznikaly.

Ačkoli může být automatické vracení přeplatků zajímavým benefitem, ve svých obchodních podmínkách ho slibuje jen zlomek dodavatelů. Například společnost ČEZ, a.s. uvádí, že přeplatek může být použit na úhradu záloh v následujícím období. Dominantní dodavatel zemního plynu RWE vrací pouze přeplatky, které převyšují částku 200 korun. Z velkých energetických společností zasílá přeplatek odběratelům automaticky jen společnost E.ON. „Přeplatky vracíme automaticky, zákazník nemusí o nic žádat,“ uvedl tiskový mluvčí společnosti E.ON Vladimír Vácha.

Jak je to u alternativních dodavatelů?

Jak podotkl analytik Petr Woff, jen menšina dodavatelů elektřiny a plynu vrací automaticky všechny přeplatky. „Někteří dodavatelé vracejí zákazníkovi jeho peníze pouze tehdy, pokud přesahují vyúčtování o určitou minimální částku. Někdy musí suma převyšovat 100 Kč, případně 200 Kč,“ vysvětluje. Podobné limity najdeme například v obchodních podmínkách největších alternativních dodavatelů, jako je společnost Bohemia Energy Entity nebo Centropol Energy.

K menším dodavatelům, kteří neváhají přeplatek automaticky vrátit, patří společnosti Vemex Energie, nebo Europe Easy Energy. U druhé zmiňované ale záleží na délce zúčtovacího období. „Pokud je zúčtovací období delší než 7 měsíců, vyplácíme zákazníkům přeplatky automaticky,“ sdělila Michaela Johnova, ředitelka pro retail zákazníky Europe Easy Energy, a.s.

O peníze zažádejte

V případě, že dodavatel nepřevádí přeplatek na účet zákazníka automaticky, je možné si o něj zažádat. Zda dodavatel peníze klientovi zašle ale záleží na jeho vůli i ustanovení v obchodních podmínkách. „Pokud zákazník nemá jasno, jaké jsou podmínky vrácení přeplatků u jeho dodavatele, stačí se zpravidla obrátit na zákaznickou linku, kde by měl operátor jeho dotaz zodpovědět,“ říká Jana Poncarová.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.