Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chcete pracovat v zahraničí? Navštivte burzu práce

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Cliqjobs.com

Šanci na získání praxe v hotelnictví, gastronomii, elektro a kovoprůmyslu, ve stavebnictví, zdravotnictví nebo třeba na výletních říčních a zaoceánských lodích, a jako bonus prohloubení znalosti cizího jazyka. To vše a řadu dalších možností nabídne už 6. burza pracovních příležitostí, kterou organizuje v rámci přeshraničního partnerství EURES–TriRegio Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Ústí nad Labem společně s partnerskými Úřady práce v Pirně a v Annabergu-Buchholzi. Akce proběhne dne 19. 3. 2015 mezi 10.00 – 15.00 hodinou v Clarion Congress Hotelu v Ústí nad Labem.

Novou práci nabídne zájemcům řada firem z Německa, Švýcarska a Nizozemí. Na své si přijdou i dobrodružnější povahy. Tak například velice zajímavé pracovní příležitosti mohou získat zájemci se znalostí angličtiny u významné společnosti Viking River Cruises, která hledá zaměstnance na říční a zaoceánské výletní lodě. Představí se také světoznámý výrobce hodinek Glashütte Original, který hledá do svých řad právě české uchazeče.

„Zváni jsou nejen nezaměstnaní, ale i studenti, čerství absolventi a všichni, kteří přemýšlí o změně zaměstnání nebo chtějí nasbírat pracovní zkušenosti v zahraničí,“ říká Leona Bláhová, EURES poradkyně z Krajské pobočky ÚP ČR v Ústí nad Labem.

Návštěvníci akce se mimo jiné dozví v rámci individuálního poradenství a veřejných přednášek veškeré podrobnosti týkající se nejen pracovních, ale i životních podmínek v SRN. Získají také informace o možnostech dalšího vzdělávání či studia v této zemi. Budou mít jedinečnou možnost navázat v tomto smyslu i cenné osobní kontakty. Po celou dobu budou na místě k dispozici čeští a němečtí EURES poradci.

Ti, kteří chtějí pracovat v Německu, se mohou nechat zaevidovat jako zájemci o práci v SRN přímo u pracovníků AA Pirna (partnerský úřad práce).

Po celou dobu trvání burzy budou lidem k dispozici tlumočnice, které pomohou zájemcům v případě potíží s komunikací.

Evropské služby zaměstnanosti EURES operují na území členských států EU/EHP a Švýcarska. Tato celoevropská síť podporuje pracovní mobilitu na jednotném evropském trhu práce a stimuluje tak právo každého na volný pohyb pracovních sil. Česká republika se do systému EURES zapojila v roce 2004, současně se vstupem do Evropské unie. V ČR je EURES plně integrován na Úřadu práce ČR. Služby EURES cílí zejména na uchazeče o zaměstnání, zaměstnavatele a na další partnerské organizace na trhu práce v Evropě. Mezi hlavní aktivity patří mezinárodní i regionální burzy práce, přeshraniční informační a poradenské dny, asistence při náborech pro zaměstnavatele. Informace o životních podmínkách a informace o ověřených volných pracovních místech naleznete na národním (www.eures.cz) a evropském portálu EURES (www.eures.europa.eu).

Témata:  práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.