Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolik času tráví v práci Češi? A jak jsou na tom naši sousedé?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Aspen

O Češích se často posměšně říká, že jim jdou ruce dozadu a jen koukají, kde by co ošidili a ideálně s co nejmenším úsilím. Ale jak ukazuje celosvětová statistika, jde opravdu jen o hloupé řeči.

Podle velkého přehledu organizace OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), Češi naopak už řadu let patří k největším pracantům, kteří v zaměstnání tráví spoustu času.

Jak upozorňuje portál Týden.cz, průměrný Čech loni strávil v práci 1800 hodin, což je o deset hodin víc než Američané, o 15 víc než Slováci a dokonce o 403 hodin víc než Němci, kteří mají pověst precizních dříčů. Přesto ještě nejsme zdaleka nejobětavější zaměstnanci. Na samé špici jsou Mexičané s neuvěřitelnými 2226 hodinami ročně, pracovitější než my jsou i Rusové, Řekové, Maďaři nebo Poláci. Dobře na tom jsme s volným časem - toho nám podle OECD zbývá 14,98 hodin denně, což nás řadí na pěkné čtrnácté místo ze všech 236 členských zemí organizace. Po odečtení osmi hodin spánku a hodiny na cestu do práce to dělá pořád pěkných šest hodin denního lenošení.

Témata:  lidé práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.