Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolik času tráví v práci Češi? A jak jsou na tom naši sousedé?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Aspen

O Češích se často posměšně říká, že jim jdou ruce dozadu a jen koukají, kde by co ošidili a ideálně s co nejmenším úsilím. Ale jak ukazuje celosvětová statistika, jde opravdu jen o hloupé řeči.

Podle velkého přehledu organizace OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), Češi naopak už řadu let patří k největším pracantům, kteří v zaměstnání tráví spoustu času.

Jak upozorňuje portál Týden.cz, průměrný Čech loni strávil v práci 1800 hodin, což je o deset hodin víc než Američané, o 15 víc než Slováci a dokonce o 403 hodin víc než Němci, kteří mají pověst precizních dříčů. Přesto ještě nejsme zdaleka nejobětavější zaměstnanci. Na samé špici jsou Mexičané s neuvěřitelnými 2226 hodinami ročně, pracovitější než my jsou i Rusové, Řekové, Maďaři nebo Poláci. Dobře na tom jsme s volným časem - toho nám podle OECD zbývá 14,98 hodin denně, což nás řadí na pěkné čtrnácté místo ze všech 236 členských zemí organizace. Po odečtení osmi hodin spánku a hodiny na cestu do práce to dělá pořád pěkných šest hodin denního lenošení.

Témata:  lidé práce

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 12:11

Salon, který zklamal: Jak postupovat, když služba skončí průšvihem místo relaxu

Návštěva kadeřnického salónu, nehtového studia či maséra představuje pro mnoho lidí zasloužený odpočinek či způsob, jak vylepšit svůj vzhled. Ne vždy se však výsledek shoduje s našimi představami – nový účes se nemusí podařit, manikúra může být nekvalitní a masáž namísto úlevy přinese bolest. Místo odpočinku si pak zákazník odnáší nepříjemný zážitek a problémy související s řešením nápravy k tomu. Jak v těchto případech postupovat a na co máte nárok? 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.