Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolik času tráví v práci Češi? A jak jsou na tom naši sousedé?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Aspen

O Češích se často posměšně říká, že jim jdou ruce dozadu a jen koukají, kde by co ošidili a ideálně s co nejmenším úsilím. Ale jak ukazuje celosvětová statistika, jde opravdu jen o hloupé řeči.

Podle velkého přehledu organizace OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), Češi naopak už řadu let patří k největším pracantům, kteří v zaměstnání tráví spoustu času.

Jak upozorňuje portál Týden.cz, průměrný Čech loni strávil v práci 1800 hodin, což je o deset hodin víc než Američané, o 15 víc než Slováci a dokonce o 403 hodin víc než Němci, kteří mají pověst precizních dříčů. Přesto ještě nejsme zdaleka nejobětavější zaměstnanci. Na samé špici jsou Mexičané s neuvěřitelnými 2226 hodinami ročně, pracovitější než my jsou i Rusové, Řekové, Maďaři nebo Poláci. Dobře na tom jsme s volným časem - toho nám podle OECD zbývá 14,98 hodin denně, což nás řadí na pěkné čtrnácté místo ze všech 236 členských zemí organizace. Po odečtení osmi hodin spánku a hodiny na cestu do práce to dělá pořád pěkných šest hodin denního lenošení.

Témata:  lidé práce

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.