Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolik času tráví v práci Češi? A jak jsou na tom naši sousedé?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Aspen

O Češích se často posměšně říká, že jim jdou ruce dozadu a jen koukají, kde by co ošidili a ideálně s co nejmenším úsilím. Ale jak ukazuje celosvětová statistika, jde opravdu jen o hloupé řeči.

Podle velkého přehledu organizace OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), Češi naopak už řadu let patří k největším pracantům, kteří v zaměstnání tráví spoustu času.

Jak upozorňuje portál Týden.cz, průměrný Čech loni strávil v práci 1800 hodin, což je o deset hodin víc než Američané, o 15 víc než Slováci a dokonce o 403 hodin víc než Němci, kteří mají pověst precizních dříčů. Přesto ještě nejsme zdaleka nejobětavější zaměstnanci. Na samé špici jsou Mexičané s neuvěřitelnými 2226 hodinami ročně, pracovitější než my jsou i Rusové, Řekové, Maďaři nebo Poláci. Dobře na tom jsme s volným časem - toho nám podle OECD zbývá 14,98 hodin denně, což nás řadí na pěkné čtrnácté místo ze všech 236 členských zemí organizace. Po odečtení osmi hodin spánku a hodiny na cestu do práce to dělá pořád pěkných šest hodin denního lenošení.

Témata:  lidé práce

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.