Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolik stojí kominík a jak často ho musíte zvát?

Komín, ilustrační fotografie
Komín, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Léto už se definitivně loučí a už brzy začne topná sezóna. A spolu s nákupem dříví nebo uhlí na zimu je potřeba myslet i na návštěvu kominíka. Kolik to ovšem celé stojí?

Na začátek je potřeba si uvědomit, že existují kontroly a revize komínů a i když to obojí zní skoro stejně, je mezi nimi veliký rozdíl. I v ceně.

Zatímco při kontrole přijde kominík a zkontroluje, jestli komín dobře táhne a je pokud možno čistý, revize je náročnější. Ta se totiž dělá u nových komínů nebo v případě, že kamna na dřevo vyměníte například za plynový kotel.

Zatímco kontrola komína stojí například 300 korun, revize může být i pětkrát dražší. Na druhou stranu je ignorování kontrol a čištění velkým riskem.

Orientační ceník kominických prací

Nejenže se tak zvyšuje riziko požáru nebo otravy, ale v případě, že se opravdu něco semele (třeba bouchnou saze v komíně), hrozí vám tučná pokuta. "Protokoly o kontrolách a revizích jsou to první, co chtějí policisté a hasiči vidět," varuje mluvčí Společenstva kominíků ČR Petr Dušek.

Rozdíly v cenách jsou pochopitelně závislé na tom, kde kominík pracuje. Ti z malých měst jsou zpravidla levnější než ti z krajských metropolí. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že pokud si objednáte kominíka "zdaleka", naúčtuje vám kromě práce i cestovné a úspora se tak může vypařit.

Pokud jde o to, jak často kominíka volat, stačí jedenkrát do roka. I tady je to jen doporučení, ale kvůli vlastnímu bezpečí i bezpečí sousedů se vyplatí nešetřit. Protože následky mohou být tragické.

Témata:  bydlení kominíci

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.