Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Politici si zvednou platy, Hrad dostane 15 milionů. Na co?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Od roku 2015 se zvednou platy politiků, vyplývá to podle deníku MF Dnes z návrhu rozpočtu pro sněmovnu a senát na rok 2015. Nejedná se však o velké částky, neboť navýšení bude pouze jednoprocentní a politici si tak přilepší v řádech stokorun.

Ačkoli proti navyšování platů politiků brojil například ministr financí Andrej Babiš, nakonec i on na tento plán kývl. Řadovým poslancům stoupne mzda o 600 korun, předseda komory dostane přídáno řádově 1500 korun. Jednání o platech však stále nejsou u konce, resort financí ale ve svém rozpočtovém návrhu příliš prostoru pro vyjednávání nedává a počítá pouze s jednoprocentním růstem.

Zajímavější situace nastává v případě Pražského hradu. Prezidentská kancelář by měla dostat o 15 milionů korun více, a ani tak nedostane tolik, kolik žádala. Letošní rozpočet Hradu činí 350 milionů korun, na příští rok se počítá s nárustem na 365 milionů, Hrad však požadoval více než 388 milionů.

Úřad prezidenta však odmítá sdělit, na co peníze požaduje. "Důvody nechci komentovat, na rozpočtovém výboru je vysvětlí pan kancléř," řekl MF Dnes mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Podle návrhu Ministerstva financí by měly peníze směřovat například na k Lesní správě Lány, naopak o půl milionu seškrtal Babiš výdaje spojené s výkonem funkce. Kancelář prezidenta rovněž na konci roku žádala o ztrojnásobení výdajů na pohoštění oproti stavu za Václava Klause.

Témata:  poslanecká sněmovna platy / mzdy

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.