Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč Brno odmítlo Amazon? Co se stalo?

Proč Brno odmítlo Amazon? Co se stalo?

Foto: William Christiansen/Flickr

"Obří distribuční centrum na Černovické terase by ucpalo jihovýchod Brna kamiony a udělalo tisícům lidí ze Slatiny a okolí ze života peklo," to je podle předsedy klubu zastupitelů Strany zelených v Zastupitelstvu města Brna Martina Andera jeden z hlavních důvodů, díky kterým město odmítlo stavbu distribuční haly internetového giganta Amazon.

Průmyslová zóna Černovická terasa, na kterém měl být gigantický sklad vybudován, byla podle Andera už od svého založení určena pro lehkou průmyslovou výrobu. Výstavba skladů a distribučních center zde navíc byla územním plánem vždy zakázána.

"A to hned ze dvou důvodů: za prvé, lokalita nemá přímé napojení na dálnici – stovky kamionů by musely projíždět kolem obytných domů a nekapacitní křižovatky by byly permanentě ucpané. Za druhé, po zkušenostech z americkým Flextronicsem, který ze zóny záhy odešel za levnější pracovní silou na východ, je v Brně uplatňována strategie lákat investory s vyšší přidanou hodnotou, kde pravděpdobnost pevnějšího svázání z Brnem je větší a vytvořená pracovní místa stabilnější," píše zastupitel na webu Strany zelených.

Údajně to neznamená, že by zastupitelstvu šlo pouze o firmy zaměstnávající univerzitní profesory, ale ze zkušeností západoevropských inovativních parků prý ví, že že na vědecko-výzkumná centra je vždy navázána síť dalších výrobních provozů, kde najdou své uplatnění i méně kvalifikovaní pracovníci.

"Zatěžkávací zkouškou všech „strategických plánů" je chvíle, kdy se objeví velká nabídka, která však s plánem neladí. To se stalo v případě Amazonu v Brně. Stovky špatně placených a dlouhodbě nejistých pracovních míst nejsou to, oč by Brno mělo v první řadě stát, zvlášť pokud by takový sklad měl být vykoupen trvalým zhoršením podmínek pro bydlení ve Slatině a okolí. Přesto řada zastupitelů podlehla tíze opakované mantry o 1500 pracovních místech a byla ochotna ihned dlouhodobou strategii a životní prostředí hodit za hlavu," tvrdí zastupitel Ander.

Domnívá se, že kvůli Amazonu by naopak řada míst v malých a středních firmách a obchodech také zanikla. "Tento trend je možné vysledovat v Německu, Francii i Británii, kde se proti Amazonu bouří už desítkytisíc lidí. U nás však mediální obraz ovládla fronta „ekonomických expertů", pro které je jakýkoliv investor svatý, ať už chce stavět cokoliv a kdekoliv," dodává.

Podle jeho názoru cena, za kterou měl být obří sklad Amazonu v Brně postaven, za to nestála. Z hlediska dlouhodobé strategie město podporuje "inovativní firmy s vysokou přidanou hodnotou, investory navázané na místními univerzity, kteří neutečou hned co zjistí, že pár setkilometrů na východ jim tu stejnou robotickou práci bude někdo dělat za poloviční plat. A chce-li premiér tvrdit, že pro vytvoření pracovních míst udělá maximum, ať především urychleně dostaví napojení průmyslové zóny na dálnici – zatím o tom všechny vlády 12 let jen mluvily," uzavírá Ander.

Témata:  Amazon

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.